Včera jsem dočetl Knihu Ztracených Věcí (The Book of Lost Things) od Johna Connollyho. Seděl jsem u ní skoro do půlnoci a shrnování dojmů nechal raději na ráno, neb jsem musel brzy vstávat a potřeboval nějaký ten odpočinek. A jak jsem tak ráno ležel, přemýšlel a nechtělo se mi vstávat, napadlo mě dobré přirovnání: Kniha Ztracených Věcí je jako mramorová bábovka.
Včera odpoledne jsem ji opustil po kapitole, skrz celou jsem se smál jak šílený (dobře, ona ZAS až tak vtipná nebyla, ale hláška "nenaťapejte mi na podlahu, včera jste si jí vytřeli!" byla strašně ze života.) Když jsem usedl, zaznělo pár dozvuků, pár nepostřehnutelných vloček světlého těsta v tom tmavém...... které převládá. Než jsem se nadál, už se zase řezaly končetiny a "dobro vítězilo," byť velmi hořkosladce.
Trocha vhledu: je válka, malý chlapec přijde o matku, nabyde macešku (a malého půlbrášku) a dírou v zahradní zdi uteče do světa fantazie. Povědomé? Jistěže, takových příběhů je spousta, a to já znám povětšinou jen ty zfilmované (moc nečtu, k vlastní ztrátě). Zní to jako něco, co bych odhodil? Jistě, ale já to neudělal.
Kniha Ztracených Věcí má kouzlo, které funguje zejména na mě: přes trochu upovídaný začátek (který by mohl, dovedu si představit, leckoho odradit) nastupuje svižné dílko rozumné délky s jasným, čistým slohem, rozumným množstvím dialogů i akce a velmi ... anglickým přístupem k věcem. Ano, anglickým. Kontinentální Evropa poslední dobou vyměkla a malé děti jsou chráněny od smrti a násilí jak jen to jde. Snad jen v Anglii jsem zažil že tříleté dítě je celé šťastné, že Jeníček spadl z kopce a zlomil si ruku.
Čímž chci říct, že většinu času jsou věci dost ponuré. Hlavní linii táhnou známé příběhy - Karkulka, Sněhurka, a jim podobné - všechny aspoň v malé míře pozměněné, aby to bylo zajímavé (a místy děsivé.. děsivější) a dávalo smysl. Také se tu objevují motivy "moderních pohádek" (kdo uhodne, jaká informace o téhle knize mě dotáhla k jejímu čtení, si může vzít sušenku) a dokonce prvky dokumentů (ikdyž ne tak, aby to rušilo.)
Závěr je trochu předvidatelný, a poslední bitva se mnou úplně nesecvakla, ale kromě toho existuje jen jediná věc, kterou bych (mírně, samozřejmě) vytknul: jak mohl Roland v jedný větě mávat mečem a pochodní a v další střílet z luku? ... Viním absenci odstavců v mojí PDF verzi a těším se, až seženu papírovou.
Zobrazují se příspěvky se štítkemrecenze. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemrecenze. Zobrazit všechny příspěvky
sobota 17. března 2012
pondělí 12. září 2011
Wicked Gentlemen: A review
I'll say it up front: Wicked Gentlemen, a book by Ginn Hale, is wickedly awesome!
Now I have little or no experience with books of this sort. I tried reading the Cat's Meow once (mostly 'cause Ayuku had it at hand and its title matched a character title in the Aion MMORPG - so yeah, characters named after a gay pron novel? Cool.) but left it, deeply disgusted, just a few pages in.
This one was different. I spotted it in a comment at Taylor's, read the synopsis and was allured by the promise of a dark urban fantasy mystery in a Victorian fantasy setting. Just to make sure, I cracked open a review... and was bought. Several minutes later, I was immersed.
The promises I mentioned were true to an extreme. At first, I wasn't so hot over the simple, sometimes raw language, but a few pages later it proved an essential part of setting the mood. And the mood is DARK.
The first of the two stories comprising the book is the mystery tale I've been hooked for. While it's not the sort of detective novel, where you can make what you will of the clues, it does a great job in having you wonder what's going on... And what happens next! The pace is swift and the narrative very interesting (but I won't spoil that, go read the book already!) The conclusion is so peaked that I just went on reading the second part just to see how it all impacts the story going on.
The second story, going on but a while after the first, or so I guess, is more of an action thing. I don't usually flail around and bite my nails over the heroes making a daring move, but as I said, this world is dark and I really wasn't sure whether they'd make it out of there in one piece. In some places, this part felt slightly more clichéd than the first one, and yeah, I could totally do without the page of XXX (but hey, there are far worse things I've seen; moving along), but then again, it does contain some nail-bitingly, blood-pumping action! Of ... the dramatic sort. You know.
But the dialogues! By the hells, when I wasn't writhing in my seat with unease, I was laughing my head off at all those witty remarks embedded especially by the end of the second part (though yeah, it was running kinda late...)
To sum it up: if you're looking for an awesomely wicked action/mystery steampunk short novel and don't mind that most of the romance revolves around two male heroes, hook onto Google or Amazon and get this book now!
However, I'd like to warn the would-be-tragic people among you: drugs are bad, not cool. So is alcohol and, as far as I'm concerned, tobacco. Have a nice day!
Now I have little or no experience with books of this sort. I tried reading the Cat's Meow once (mostly 'cause Ayuku had it at hand and its title matched a character title in the Aion MMORPG - so yeah, characters named after a gay pron novel? Cool.) but left it, deeply disgusted, just a few pages in.
This one was different. I spotted it in a comment at Taylor's, read the synopsis and was allured by the promise of a dark urban fantasy mystery in a Victorian fantasy setting. Just to make sure, I cracked open a review... and was bought. Several minutes later, I was immersed.
The promises I mentioned were true to an extreme. At first, I wasn't so hot over the simple, sometimes raw language, but a few pages later it proved an essential part of setting the mood. And the mood is DARK.
The first of the two stories comprising the book is the mystery tale I've been hooked for. While it's not the sort of detective novel, where you can make what you will of the clues, it does a great job in having you wonder what's going on... And what happens next! The pace is swift and the narrative very interesting (but I won't spoil that, go read the book already!) The conclusion is so peaked that I just went on reading the second part just to see how it all impacts the story going on.
The second story, going on but a while after the first, or so I guess, is more of an action thing. I don't usually flail around and bite my nails over the heroes making a daring move, but as I said, this world is dark and I really wasn't sure whether they'd make it out of there in one piece. In some places, this part felt slightly more clichéd than the first one, and yeah, I could totally do without the page of XXX (but hey, there are far worse things I've seen; moving along), but then again, it does contain some nail-bitingly, blood-pumping action! Of ... the dramatic sort. You know.
But the dialogues! By the hells, when I wasn't writhing in my seat with unease, I was laughing my head off at all those witty remarks embedded especially by the end of the second part (though yeah, it was running kinda late...)
To sum it up: if you're looking for an awesomely wicked action/mystery steampunk short novel and don't mind that most of the romance revolves around two male heroes, hook onto Google or Amazon and get this book now!
However, I'd like to warn the would-be-tragic people among you: drugs are bad, not cool. So is alcohol and, as far as I'm concerned, tobacco. Have a nice day!
neděle 10. dubna 2011
Sherlock: Starý - mladý hrdina v novém kabátě
V této modernizované verzi postav Conana Doylea a s použitím jeho detektivních zápletek, Sherlock Holmes žije v Londýně raného 21. století a chová se ke Scotland Yardskému inspektorovi Lestradeovi přezíravěji protože je ve skutečnosti mnohem méně sebejistý. Doktor Watson je nyní poměrně mladý veterán Afghánských "mírových" bojů, méně obdivující a více aktivní.
[Volně přeložený text pochází z IMDB, obrázek ze Sherlocknews.com]
Zbožňuju Sherlocka Holmese. Když jsem zahlédnul to jméno zakroužkované v programu, měl jsem strašnou radost. Tu tedy povážlivě nabourala první scéna filmu, kterou jsem zachytil ještě z kuchyně (kdy jsem si řekl "omg reklamy skončily, co má bejt tohle?") Vrhnul jsem se na program a četl: "Sherlock ... (2010)"
No co se dalo dělat. S očekáváním toho nejhoršího jsem zasedl k televizi... a nelitoval.
Nevím tedy nakolik je tenhle Sherlock věrný původní předloze, kterou jsem četl (celou!) tak před pěti lety... budu si jí muset osvěžit. Samozřejmostí jsou moderní prvky a reálie, což byl hlavní důvod mého rozčarování. To nicméně není nic proti tomu, jak moc člověka rozhodí hlavní postavy.
Sherlock Holmes v tomto (zatím) třídílném seriálu má charisma, které každé fangirl zlomí nosní přepážku na padesát yardů. John Watson na tom není tak slavně, ale opravdu, koho už otrávilo koukat v těchto klasických detektivkách na dvojici postarších gentlemanů, ten v tomhle místě dává oba palce nahoru. Navíc zločiny, kolem kterých se seriál točí, nejsou jediným společenským aspektem série. Filmaři pohlédli cílovému publiku do srdcí a našli tam očividně stovky dřímajících fangirls jen jen čekajících na probuzení, protože dohady o vztahu dvojice hlavních hrdinů se jen v prvním dílu skutečně pitvají dvakrát (o letmých zmínkách nemluvě; Soukromý život Sherlocka Holmese (1970) se může jít zahrabat). Navíc, John Watson nemá bratra ale sestru.
No zpátky k ději. Děj je klasický sherlocko-holmesovský, jen střídmě (což zcela vyhovuje mému vkusu) vyšperkovaný černějším humorem. Ten jediný díl co jsem viděl mě z dějového hlediska trochu zklamal, protože jsem tak nějak uhodl vraha už v půlce snímku (aniž by se to dalo předpokládat z dramatického pozadí) a to prostě na základě věcí, co Sherlock říkal a prováděl. To že ho to napadlo až ke konci (a ještě při tom zopakoval kroky, kterými k tomu dovedl MĚ!) bylo trochu zklamání. Na druhou stranu si autoři určitě práci dali a vše příjemně odsýpá, je přiměřeně napínavé a prostě má ty správné grády.
No a nakonec zpracování: občas mi přišlo dost přeplácané. Texty SMS zpráv v podobě titulků byly dobrým přídavkem, ale jinde ty popisky - například Sherlockovy dedukce - docela nepěkně rušily, hlavně když to hrdina následně všechno shrnul vlastními slovy. Také prolínání akce a nápisů (dopravních značek) při honičce Londýnem bylo dost otravné. Ale co se dá dělat, nic není dokonalé.
Abych to shrnul: jste-li fanoušek Sherlocka Holmese, pravděpodobně jste viděli lepší adaptace (zejména ty ruské). Jste-li fangirl hledající vhodné teritorium pro nějaký ten slashík, filmaři vám tu stvořili malý kousek ráje. Jste-li příznivcem anglického humoru, konkrétně toho z BBC, tady ho dostanete přesně doporučenou denní dávku. Jste-li epileptik, nezapomeňte na prášky.
EDIT: Zrovna jsem zkouknul pilot k této sérii, který se nevysílal, a je vlastně skoro stejný jako první díl. Tedy, zápletka je stejná. Provedení... úchvatné. Cokoli se mi na prvním dílu nelíbilo tu není. A to co se líbilo je. I kdybyste náhodou nechtěli koukat na celou sérii, tohle je must-see. Takže se seberte a běžte shánět. Lovu zdar!
EDIT2: Jak jsem se obával, druhý díl absolutně nezvládnul standardy nasazené pilotem. Celkem solidní scénář (byť s několika filmovými evergreeny, bez nichž by se obešel) se dočkal provedení téměř Hollywoodského. A Hollywoodské provedení odpouštím jen filmům obsahujícím Marilyn Monroe.(
EDIT3: Poslední díl je překvapivě dobrý, ale neskutečným způsobem vám vnucuje pocit, že místo hodiny a půl má aspoň pět. Není to nuda, ne. Je to... Oj, cliffhanger.
[Volně přeložený text pochází z IMDB, obrázek ze Sherlocknews.com]
Zbožňuju Sherlocka Holmese. Když jsem zahlédnul to jméno zakroužkované v programu, měl jsem strašnou radost. Tu tedy povážlivě nabourala první scéna filmu, kterou jsem zachytil ještě z kuchyně (kdy jsem si řekl "omg reklamy skončily, co má bejt tohle?") Vrhnul jsem se na program a četl: "Sherlock ... (2010)"
No co se dalo dělat. S očekáváním toho nejhoršího jsem zasedl k televizi... a nelitoval.
Nevím tedy nakolik je tenhle Sherlock věrný původní předloze, kterou jsem četl (celou!) tak před pěti lety... budu si jí muset osvěžit. Samozřejmostí jsou moderní prvky a reálie, což byl hlavní důvod mého rozčarování. To nicméně není nic proti tomu, jak moc člověka rozhodí hlavní postavy.
Sherlock Holmes v tomto (zatím) třídílném seriálu má charisma, které každé fangirl zlomí nosní přepážku na padesát yardů. John Watson na tom není tak slavně, ale opravdu, koho už otrávilo koukat v těchto klasických detektivkách na dvojici postarších gentlemanů, ten v tomhle místě dává oba palce nahoru. Navíc zločiny, kolem kterých se seriál točí, nejsou jediným společenským aspektem série. Filmaři pohlédli cílovému publiku do srdcí a našli tam očividně stovky dřímajících fangirls jen jen čekajících na probuzení, protože dohady o vztahu dvojice hlavních hrdinů se jen v prvním dílu skutečně pitvají dvakrát (o letmých zmínkách nemluvě; Soukromý život Sherlocka Holmese (1970) se může jít zahrabat). Navíc, John Watson nemá bratra ale sestru.
No zpátky k ději. Děj je klasický sherlocko-holmesovský, jen střídmě (což zcela vyhovuje mému vkusu) vyšperkovaný černějším humorem. Ten jediný díl co jsem viděl mě z dějového hlediska trochu zklamal, protože jsem tak nějak uhodl vraha už v půlce snímku (aniž by se to dalo předpokládat z dramatického pozadí) a to prostě na základě věcí, co Sherlock říkal a prováděl. To že ho to napadlo až ke konci (a ještě při tom zopakoval kroky, kterými k tomu dovedl MĚ!) bylo trochu zklamání. Na druhou stranu si autoři určitě práci dali a vše příjemně odsýpá, je přiměřeně napínavé a prostě má ty správné grády.
No a nakonec zpracování: občas mi přišlo dost přeplácané. Texty SMS zpráv v podobě titulků byly dobrým přídavkem, ale jinde ty popisky - například Sherlockovy dedukce - docela nepěkně rušily, hlavně když to hrdina následně všechno shrnul vlastními slovy. Také prolínání akce a nápisů (dopravních značek) při honičce Londýnem bylo dost otravné. Ale co se dá dělat, nic není dokonalé.
Abych to shrnul: jste-li fanoušek Sherlocka Holmese, pravděpodobně jste viděli lepší adaptace (zejména ty ruské). Jste-li fangirl hledající vhodné teritorium pro nějaký ten slashík, filmaři vám tu stvořili malý kousek ráje. Jste-li příznivcem anglického humoru, konkrétně toho z BBC, tady ho dostanete přesně doporučenou denní dávku. Jste-li epileptik, nezapomeňte na prášky.
EDIT: Zrovna jsem zkouknul pilot k této sérii, který se nevysílal, a je vlastně skoro stejný jako první díl. Tedy, zápletka je stejná. Provedení... úchvatné. Cokoli se mi na prvním dílu nelíbilo tu není. A to co se líbilo je. I kdybyste náhodou nechtěli koukat na celou sérii, tohle je must-see. Takže se seberte a běžte shánět. Lovu zdar!
EDIT2: Jak jsem se obával, druhý díl absolutně nezvládnul standardy nasazené pilotem. Celkem solidní scénář (byť s několika filmovými evergreeny, bez nichž by se obešel) se dočkal provedení téměř Hollywoodského. A Hollywoodské provedení odpouštím jen filmům obsahujícím Marilyn Monroe.(
EDIT3: Poslední díl je překvapivě dobrý, ale neskutečným způsobem vám vnucuje pocit, že místo hodiny a půl má aspoň pět. Není to nuda, ne. Je to... Oj, cliffhanger.
úterý 5. dubna 2011
Level E: Mindf---k třetího druhu
* Anime podle sci-fi mangy Togashiho Yoshihira vydávané v Weekly Shounen Jump.
V současnosti obývají zemi stovky mimozemských druhů. Některé přicházejí v míru, jiné mají sklony k násilí. Někteří zde míní bádat, jiní se ukrýt před zákonem. Lidé každopádně nevědí, že tu jsou.
Nyní dorazil na Zemi další vetřelec. Jeden z předních géniů vesmíru s osobností která zaručeně způsobí pořádné pozdvižení.
[Obrázek a velmi volně přeložený text pocházejí z anidb]
Teď něco původního, wlkeRovského: Pokud bychom slovo mindfuck (které ve svém běžném smyslu není nic vulgárního a znamená prostě tolik, že něco vzalo váš mozek na půl hoďky do lesa a vrátilo ho převrácený naruby a ještě několikrát zauzlovaný) vzali doslovně, pak bych pro své nadšení mohl použít jen jedno slovo: _ _ _ _ _ _ _ _. (K vaší smůle tohle slovo nepoužívám, takže si vyplňte šibenici.)
Od prvního dílu, kdy mne tahle série uchvátila ze začátku jenom jako lehce praštěná sci-fi s ultra-bishem v hlavní roli, od prvního zvratu kdy jsem hodnou chvíli zůstal blbě koukat do monitoru, navzdory některým dílům které vyloženě slíbily hory doly a dodaly... no... jen ty doly, to bylo úžasné.
Poslední třináctý díl jsem dokoukal před chvilkou a byl vskutku velkolepý. Fungoval přesně tak jak měl - v Level E nevěříte ničemu, ani vlastní paranoie. Ale uspokojil mne tak jako snad už dlouho žádný ending. A až do samého konce měl šťávu. To se cení.
Měl-li bych shrnout vše co anime obsahuje a co naopak ne (ať už v dobrém či špatném), dal bych to dohromady asi takto:
+ Nikdy nevíte, co se stane. NIKDY. Snad mimo jediného super-patetického dílu, který je nejbrutálnějším zklamáním celé série, bych řek.
+ Hlavní hrdina je kouzelný. Dovedu si představit člověka, co ho chce částečně zabít, částečně odvléct do postele a částečně zasklít do vitrínky. Stačí kouknout do zrcadla.
+ Příběh je zajímavý, tvoří celek rozdělený na menší (stravitelné) kousky. Taková nepravidelná tabulka čokolády. Podžánry zahrnují vše od (debilní) komedie po docela solidní horor.
- Je tu docela nadměrné využití humoru typu "baka-hammer," tedy že někdo (povětšinou zlato hrdina) dostane po tlamě kvůli každé blbosti (a že těch vyvádí tuny.) Někomu to může sednout, mně ne. Ikdyž masochistický blonďák, mmm...
- Část s Color Rangers (parodie na Power Rangers, zjevně) je na můj vkus příliš dlouhá (plus má ještě ten pitomej bonusovej díl, co tak hezky začne a pak zdegraduje úplně "ugh" způsobem).
- Námitky došly.
Verdikt: Pokud potřebujete převrátit mozek naruby, zauzlovat míchu, protřepat bránici a omlátit si čelo o stůl/zeď/klávesnici, sežeňte si Level E. V opačném případě si ho sežeňte taky, ať víte, o co přicházíte.
V současnosti obývají zemi stovky mimozemských druhů. Některé přicházejí v míru, jiné mají sklony k násilí. Někteří zde míní bádat, jiní se ukrýt před zákonem. Lidé každopádně nevědí, že tu jsou.
Nyní dorazil na Zemi další vetřelec. Jeden z předních géniů vesmíru s osobností která zaručeně způsobí pořádné pozdvižení.
[Obrázek a velmi volně přeložený text pocházejí z anidb]
Teď něco původního, wlkeRovského: Pokud bychom slovo mindfuck (které ve svém běžném smyslu není nic vulgárního a znamená prostě tolik, že něco vzalo váš mozek na půl hoďky do lesa a vrátilo ho převrácený naruby a ještě několikrát zauzlovaný) vzali doslovně, pak bych pro své nadšení mohl použít jen jedno slovo: _ _ _ _ _ _ _ _. (K vaší smůle tohle slovo nepoužívám, takže si vyplňte šibenici.)
Od prvního dílu, kdy mne tahle série uchvátila ze začátku jenom jako lehce praštěná sci-fi s ultra-bishem v hlavní roli, od prvního zvratu kdy jsem hodnou chvíli zůstal blbě koukat do monitoru, navzdory některým dílům které vyloženě slíbily hory doly a dodaly... no... jen ty doly, to bylo úžasné.
Poslední třináctý díl jsem dokoukal před chvilkou a byl vskutku velkolepý. Fungoval přesně tak jak měl - v Level E nevěříte ničemu, ani vlastní paranoie. Ale uspokojil mne tak jako snad už dlouho žádný ending. A až do samého konce měl šťávu. To se cení.
Měl-li bych shrnout vše co anime obsahuje a co naopak ne (ať už v dobrém či špatném), dal bych to dohromady asi takto:
+ Nikdy nevíte, co se stane. NIKDY. Snad mimo jediného super-patetického dílu, který je nejbrutálnějším zklamáním celé série, bych řek.
+ Hlavní hrdina je kouzelný. Dovedu si představit člověka, co ho chce částečně zabít, částečně odvléct do postele a částečně zasklít do vitrínky. Stačí kouknout do zrcadla.
+ Příběh je zajímavý, tvoří celek rozdělený na menší (stravitelné) kousky. Taková nepravidelná tabulka čokolády. Podžánry zahrnují vše od (debilní) komedie po docela solidní horor.
- Je tu docela nadměrné využití humoru typu "baka-hammer," tedy že někdo (povětšinou zlato hrdina) dostane po tlamě kvůli každé blbosti (a že těch vyvádí tuny.) Někomu to může sednout, mně ne. Ikdyž masochistický blonďák, mmm...
- Část s Color Rangers (parodie na Power Rangers, zjevně) je na můj vkus příliš dlouhá (plus má ještě ten pitomej bonusovej díl, co tak hezky začne a pak zdegraduje úplně "ugh" způsobem).
- Námitky došly.
Verdikt: Pokud potřebujete převrátit mozek naruby, zauzlovat míchu, protřepat bránici a omlátit si čelo o stůl/zeď/klávesnici, sežeňte si Level E. V opačném případě si ho sežeňte taky, ať víte, o co přicházíte.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)