Zobrazují se příspěvky se štítkemNedefinovatelno. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemNedefinovatelno. Zobrazit všechny příspěvky
středa 24. prosince 2014
pátek 21. března 2014
Název nemající absolutně žádnou souvislost se zmrtvýchvstá...sakra
Tak jsem zběžně projel témata tohohle blogu a zjistil, že velká část článků se týká "zmrtvýchvstání" autora. Ono to není tak žhavé. Z mrtvých vstávám každé ráno do práce, takže, eh, pro ty méně informované souhrn novinek:
- Pracuji jako učitel M, F, IVT a ŠD*. *školní družina. Některé postřehy z blogu publikuje mé sofistikovanější já. Neže bych trpěl schisofrenií. Ze současného stavu školství obecně jsou to spíš deprese.
- Pořád vedu Magicový kroužek v DDM Sokolov. V pondělí se musím jít zeptat účetní jestli mi prakticky dvojí zaměstnání neudělá bordel v daňovém přiznání. Ať žije byrokracie a gympl, kde jsem se o ničem takovém nedozvěděl.
- Už zase nevím, kolik mám Magicových balíčků.
- Hraju D&D, pořád to samé dobrodružství co jsme začali asi rok po východu 4E. Postavy jsou lv 12 (nebo 13?) a já je pozvolna kopu k velkému strhujícímu finiši. Zítra hrajeme. Docela se těším.
- Hraju Aion. Důvod, proč mám čas psát na tento blog je ten, že až do soboty večer jsem v detox režimu, kdy hru nesmím zapnout, ani kdyby manželka sebevíc prosila. Manželka jí říkám proto, že dokud jsem nebyl 65, každý den mi říkala "level up" a já už pak začal odpovídat "yes honey." Zatím nám to klape dobře.
- Dokoukal jsem anime Un-Go které nebylo špatné, a teď jedu Noragami, které je takový xxxHOLiC s francouzštějším humorem. Uvidíme jestli to rozdýchám. Bohužel si říkám, že Zetsuen no Tempest nebylo jedinou známkou úpadku studia BONES. Jsem velmi smutná panda.
- Poslouchám darkwave/industrial/gothic a cojávím co ještě. Půlka hudby obsažené v kompu je Německá. Zbytek anglicky, asi 1 jap a jedni Kabáti.
- Čas trávím u kompu, v práci, na cestě do/z práce (nejčastěji kolmo teď) občas na zahradě, kde hrabu mech. Dalo by se říct idyla.
- Navzdory tomu co říká facebook a Aion, jsem volně dostupný na internetu i mimo něj :D
- Pracuji jako učitel M, F, IVT a ŠD*. *školní družina. Některé postřehy z blogu publikuje mé sofistikovanější já. Neže bych trpěl schisofrenií. Ze současného stavu školství obecně jsou to spíš deprese.
- Pořád vedu Magicový kroužek v DDM Sokolov. V pondělí se musím jít zeptat účetní jestli mi prakticky dvojí zaměstnání neudělá bordel v daňovém přiznání. Ať žije byrokracie a gympl, kde jsem se o ničem takovém nedozvěděl.
- Už zase nevím, kolik mám Magicových balíčků.
- Hraju D&D, pořád to samé dobrodružství co jsme začali asi rok po východu 4E. Postavy jsou lv 12 (nebo 13?) a já je pozvolna kopu k velkému strhujícímu finiši. Zítra hrajeme. Docela se těším.
- Hraju Aion. Důvod, proč mám čas psát na tento blog je ten, že až do soboty večer jsem v detox režimu, kdy hru nesmím zapnout, ani kdyby manželka sebevíc prosila. Manželka jí říkám proto, že dokud jsem nebyl 65, každý den mi říkala "level up" a já už pak začal odpovídat "yes honey." Zatím nám to klape dobře.
- Dokoukal jsem anime Un-Go které nebylo špatné, a teď jedu Noragami, které je takový xxxHOLiC s francouzštějším humorem. Uvidíme jestli to rozdýchám. Bohužel si říkám, že Zetsuen no Tempest nebylo jedinou známkou úpadku studia BONES. Jsem velmi smutná panda.
- Poslouchám darkwave/industrial/gothic a cojávím co ještě. Půlka hudby obsažené v kompu je Německá. Zbytek anglicky, asi 1 jap a jedni Kabáti.
- Čas trávím u kompu, v práci, na cestě do/z práce (nejčastěji kolmo teď) občas na zahradě, kde hrabu mech. Dalo by se říct idyla.
- Navzdory tomu co říká facebook a Aion, jsem volně dostupný na internetu i mimo něj :D
čtvrtek 28. listopadu 2013
Věřte nevěřte
Žiju.
Není to slavná existence. Po objevu mé osoby na internetu 5. třídou jsem byl včera krom pracovních záležitostí zaměstnán zahlazováním stop po mé, hm, bouřlivé minulosti na internetu. Zda se za ní stydím? No, jak za kterou. Ale třídit to jsem líný, pročež cvak se vším dolů. Perličky byly zachráněny v Knize kosmu, a to je asi tak jediná věc které bych skutečně litoval.
Hlavním důvodem "wipu" jsou asi glosy. Patří do věcí které slušný učitel prostě nedělá, i když třeba zrovna dneska jsem koukal do slohovek 9. třídy a odolával pokušení... I tady na blogu je pár věcí které možná nejsou úplně ono, ale zaprvé nevěřím, že by je někdo vyhledával z nějaké maniakální obsese a zadruhé bych se měl konečně přenést přes spoustu věcí a říct si, že na četbě podezřelých fantasy románů (haló, Ginn Hale) není nic divného.
Jsem učitel. Zatím nijak úžasný, ale hej, žádný učený z nebe nespadl. Kromě těch co cestují těmi špatnými letadly, hmm... Existuje aspoň jeden učený co spadl z nebe. To jsme teď brali na gymplu. Kromě těch mám ještě 5. a 7. třídu na všechno relevantní, a 9. na fyziku. Škola je to soukromá s malými třídami a zvláštními existencemi. Více okomentovaná, byť nepřímo, je, znova, na Knize kosmu (odkaz vpravo).
Zase hraju Aion, momentálně neaktivně protože jsem na max levelu a je to celkem otrava. Také jsem se oklikou vrátil ke Kingdom of Loathing. Šťastné univerzitní časy mě nepustí.
PhD studium jsem přerušil. Začínat učit je blázinec na kolečkách.
Pořád píšu, momentálně druhý (nebo třetí) pokus o matematické drama. Dokončil jsem dvojici předpříběhů k románu Alanation. Publikovatelné jsou samostatně. Také jsem se dal na občasné kreslení - dodávám blogu Mudrc komiks "Průměrný Planeswalker."
Toliko z mojí současné existence.
:)
Není to slavná existence. Po objevu mé osoby na internetu 5. třídou jsem byl včera krom pracovních záležitostí zaměstnán zahlazováním stop po mé, hm, bouřlivé minulosti na internetu. Zda se za ní stydím? No, jak za kterou. Ale třídit to jsem líný, pročež cvak se vším dolů. Perličky byly zachráněny v Knize kosmu, a to je asi tak jediná věc které bych skutečně litoval.
Hlavním důvodem "wipu" jsou asi glosy. Patří do věcí které slušný učitel prostě nedělá, i když třeba zrovna dneska jsem koukal do slohovek 9. třídy a odolával pokušení... I tady na blogu je pár věcí které možná nejsou úplně ono, ale zaprvé nevěřím, že by je někdo vyhledával z nějaké maniakální obsese a zadruhé bych se měl konečně přenést přes spoustu věcí a říct si, že na četbě podezřelých fantasy románů (haló, Ginn Hale) není nic divného.
Jsem učitel. Zatím nijak úžasný, ale hej, žádný učený z nebe nespadl. Kromě těch co cestují těmi špatnými letadly, hmm... Existuje aspoň jeden učený co spadl z nebe. To jsme teď brali na gymplu. Kromě těch mám ještě 5. a 7. třídu na všechno relevantní, a 9. na fyziku. Škola je to soukromá s malými třídami a zvláštními existencemi. Více okomentovaná, byť nepřímo, je, znova, na Knize kosmu (odkaz vpravo).
Zase hraju Aion, momentálně neaktivně protože jsem na max levelu a je to celkem otrava. Také jsem se oklikou vrátil ke Kingdom of Loathing. Šťastné univerzitní časy mě nepustí.
PhD studium jsem přerušil. Začínat učit je blázinec na kolečkách.
Pořád píšu, momentálně druhý (nebo třetí) pokus o matematické drama. Dokončil jsem dvojici předpříběhů k románu Alanation. Publikovatelné jsou samostatně. Také jsem se dal na občasné kreslení - dodávám blogu Mudrc komiks "Průměrný Planeswalker."
Toliko z mojí současné existence.
:)
pondělí 24. prosince 2012
Waaa~noce
Tak jsme přežili konec světa a máme tu Vánoce. Letos hodně jiné, protože je nás o jednoho míň. Začínám pobírat, co na nich mají dospělí, když si přece můžou dárky nakoupit sami. Jsou to, řekl bych, vzpomínky. Člověk - přesněji, já - si uvědomí, možná spíš než o vlastních narozeninách, že se věci mění, pořád dopředu, a nic už pořádně nejde zpátky.
Vánoce jsou význačné a vzpomínky na ně mají úplně jinou váhu než ty, které nedokážeme svázat k něčemu určitému. Na Vánoce si člověk vzpomene vždycky o Vánocích, protože o tom to tak trochu taky je. To ostatní si vybavíte většinou když si zrovna potřebujete vzpomenout na něco úplně jiného a často není čas se tím zabývat.
Vánoce. Vánoce. Co k nim tak patří. Samozřejmě šugroví. Na tom jsem se nějak výrazněji podílel snad až letos, jinak jsem zodpovídal hlavně za konzumaci. Stromek se vždycky kolem půlky prosince objevil na garáži, často nějaký zmetek co nikomu nechyběl. Žádný snad z našeho zadního dvorku, kde budoucí stromky touhle dobou dorostly už nějakých 6 metrů. Stojan byl tak malý, že se musel dát do krajáče a obložit závažími zabalenými do papíru. Pak se stužkami přivázal k žebřinám. Jednou byla na Vánoce špička zeravu co mi rostly od okny, než jsme je vykáceli kvůli oknům v obýváku. Nepouštěl jehličí, ale byl zadělaný od ptáků, co v něm hnízdili.
Už je to rok co jsme koukali z okna na zasněžené zbytky třešně co přerostla barák snad dvakrát. Rok co babi nechápala, co jsou Vánoce. Víc let co jsem jí vyrobil svojí snad první fotomontáž, na kterou jsem ještě teď docela pyšný (i když jsem měl víc dbát na to, aby mi seděly stíny).
Všechno se tak rychle mění, a myslím, že čím dál tím víc platí, že Vánoce jsou ten druh svátků, kdy by člověk neměl lítat ještě víc, páč ke všem dalším věcem musí ještě vymyslet a sehnat dárky a kdesi cosi. Dobře, jsem naměkko a sentimentální a nechci být sám, kdo si najednou spíš než mobil a štěně přeje, aby všechno bylo jako třeba deset let zpátky, kdy jsme se my tři aspoň u večeře přestali škorpit, v kuchyni hučely plechový kamna a já se zaobíral tím, jak mi ještě víc dávno dokázali za zády propašovat dárky. Hrál bych na klavír koledy z not starších než já, protože to k Vánocům prostě patří.
A teď mě omluvte, jdu brečet do jiný klávesnice.
Vánoce jsou význačné a vzpomínky na ně mají úplně jinou váhu než ty, které nedokážeme svázat k něčemu určitému. Na Vánoce si člověk vzpomene vždycky o Vánocích, protože o tom to tak trochu taky je. To ostatní si vybavíte většinou když si zrovna potřebujete vzpomenout na něco úplně jiného a často není čas se tím zabývat.
Vánoce. Vánoce. Co k nim tak patří. Samozřejmě šugroví. Na tom jsem se nějak výrazněji podílel snad až letos, jinak jsem zodpovídal hlavně za konzumaci. Stromek se vždycky kolem půlky prosince objevil na garáži, často nějaký zmetek co nikomu nechyběl. Žádný snad z našeho zadního dvorku, kde budoucí stromky touhle dobou dorostly už nějakých 6 metrů. Stojan byl tak malý, že se musel dát do krajáče a obložit závažími zabalenými do papíru. Pak se stužkami přivázal k žebřinám. Jednou byla na Vánoce špička zeravu co mi rostly od okny, než jsme je vykáceli kvůli oknům v obýváku. Nepouštěl jehličí, ale byl zadělaný od ptáků, co v něm hnízdili.
Už je to rok co jsme koukali z okna na zasněžené zbytky třešně co přerostla barák snad dvakrát. Rok co babi nechápala, co jsou Vánoce. Víc let co jsem jí vyrobil svojí snad první fotomontáž, na kterou jsem ještě teď docela pyšný (i když jsem měl víc dbát na to, aby mi seděly stíny).
Všechno se tak rychle mění, a myslím, že čím dál tím víc platí, že Vánoce jsou ten druh svátků, kdy by člověk neměl lítat ještě víc, páč ke všem dalším věcem musí ještě vymyslet a sehnat dárky a kdesi cosi. Dobře, jsem naměkko a sentimentální a nechci být sám, kdo si najednou spíš než mobil a štěně přeje, aby všechno bylo jako třeba deset let zpátky, kdy jsme se my tři aspoň u večeře přestali škorpit, v kuchyni hučely plechový kamna a já se zaobíral tím, jak mi ještě víc dávno dokázali za zády propašovat dárky. Hrál bych na klavír koledy z not starších než já, protože to k Vánocům prostě patří.
A teď mě omluvte, jdu brečet do jiný klávesnice.
pátek 12. října 2012
Vražda času
Tak jsem v Českých Budějovicích zabil dvě hoďky, abych se vyhnul výluce. Bohužel útěk z místa činu nebyl zdaleka tak hladký, jak jsem doufal. Tak především první věc, kterou se mi rodina těch dvou snažila znepříjemnit život, bylo krátké zpoždění rychlíku. To začalo na 10 minutách (spojených s otravnou prodlevou ve zobrazení nástupiště), pak spadlo na 5 a nakonec vyrostlo na 15. My, co jezdíme na trati Budějce - Plzeň víme, že i malý časík jako je čtvrthodinka dokáže člověku pěkně zatopit. Hlavně když ještě cestou přibere do party dalších 5 minut.
No zkrátka dojel jsem do Plzně a Chebák nikde.
Teď ty dvě hodiny jsem vraždil mezi druhou a čtvrtou. Odpoledne. Na rozdíl od toho předchozího osobák v 6 něco z Plzně nabere oproti rychlíku jen pár minut. Takže teď tu sedím... a mám před sebou další 2 hodiny. Myslím, že to jsou ty dvě co vstaly z hrobu a přišly mě strašit na chebské nádraží.
No zkrátka dojel jsem do Plzně a Chebák nikde.
Teď ty dvě hodiny jsem vraždil mezi druhou a čtvrtou. Odpoledne. Na rozdíl od toho předchozího osobák v 6 něco z Plzně nabere oproti rychlíku jen pár minut. Takže teď tu sedím... a mám před sebou další 2 hodiny. Myslím, že to jsou ty dvě co vstaly z hrobu a přišly mě strašit na chebské nádraží.
pondělí 1. října 2012
Proč wlkeR není zombie?
Protože jsem na blonďáky, možná?
Né, jk. Pravdou je, že vůbec nevím. Momentálně nemám ani tušení kde mi hlava stojí, natož abych ještě dokončoval slovní hříčku, kterou si pozorný čtenář laskavě domyslí sám, je docela očividná.
Mluvě o očividnosti, metanol mě minul. Za celou prohibici jsem si dal jednoho panáka ginu (s jahodovým džusem), a to z domácích zásob. Potřebil jsem se vyhrabat z šoku, co mi způsobila maminka kecáním do řízení auta. Ve kterém se lepším. Lepším se taky v hledání práce, i když jedno je dost scary výběrové řízení a druhá zatím vězí v mrtvém bodě, který lze vystihnout poslední mailovou korespondencí: "Zašlete prosím materiály.... - (wlkeR)" "Perfektní. - (Zaměstnavatel)"
Rozjel jsem magicový kroužek v Sokolově, začíná se blýskat na lepší časy. Taky zase trochu kreslím (dneska jsem dokonce obtáhnul lineart finelinerem a vybarvil ho! Panejo!), píšu, pletichařím a vůbec se věnuju všemu možnému, asi krom postování na blog. Dost převážil blog Mysterie. Jak jsem říkal, lepší časy. Potřebujou lepší propagaci.
Politika mě deptá. Všude samá Alternativa. Já už nevěřím nikomu, ani lidem, co si nafotěj na plakát oči. Když už, tak bych volil Jace a Mizzeta. Jejich plakáty bych si rád vytapetoval pokoj, ale mamku by asi kleplo. Mám tu už docela přemagicováno, posledním výdobytkem jsou ... tedy, byly magicové hodiny. Jenže se přes noc předešly o hodinu a půl a způsobily mi nemalý šok. Teď jsou u hodináře a čekají na operaci vteřinové ručky a strojku, protože tikají teda příšerně.
V krbu už koukám sto let na jedny a ty samý polena. K příležitosti začátku podzimu jsem si zatopil přímotopem, ale teď už zas netopím, páč porát někde lítám, nebo si prostě jdu sednout ven. José pořídila také šílené visací křeslo a pověsila ho na mojí oblíbenou sedací jabloň, takže když už nevim co by, jdu se pověsit. Koukám taky, že v pátek začnou vysílat Zetsuen no Tempest. Na přebalu jsou bišíci, v informacích studio Bones. Mám vysoká očekávání, protože už od jara stojí anime za houby.
Tak, jdu zase upadnout do postele a v zapomnění. Čaf zase někdy!
Né, jk. Pravdou je, že vůbec nevím. Momentálně nemám ani tušení kde mi hlava stojí, natož abych ještě dokončoval slovní hříčku, kterou si pozorný čtenář laskavě domyslí sám, je docela očividná.
Mluvě o očividnosti, metanol mě minul. Za celou prohibici jsem si dal jednoho panáka ginu (s jahodovým džusem), a to z domácích zásob. Potřebil jsem se vyhrabat z šoku, co mi způsobila maminka kecáním do řízení auta. Ve kterém se lepším. Lepším se taky v hledání práce, i když jedno je dost scary výběrové řízení a druhá zatím vězí v mrtvém bodě, který lze vystihnout poslední mailovou korespondencí: "Zašlete prosím materiály.... - (wlkeR)" "Perfektní. - (Zaměstnavatel)"
Rozjel jsem magicový kroužek v Sokolově, začíná se blýskat na lepší časy. Taky zase trochu kreslím (dneska jsem dokonce obtáhnul lineart finelinerem a vybarvil ho! Panejo!), píšu, pletichařím a vůbec se věnuju všemu možnému, asi krom postování na blog. Dost převážil blog Mysterie. Jak jsem říkal, lepší časy. Potřebujou lepší propagaci.
Politika mě deptá. Všude samá Alternativa. Já už nevěřím nikomu, ani lidem, co si nafotěj na plakát oči. Když už, tak bych volil Jace a Mizzeta. Jejich plakáty bych si rád vytapetoval pokoj, ale mamku by asi kleplo. Mám tu už docela přemagicováno, posledním výdobytkem jsou ... tedy, byly magicové hodiny. Jenže se přes noc předešly o hodinu a půl a způsobily mi nemalý šok. Teď jsou u hodináře a čekají na operaci vteřinové ručky a strojku, protože tikají teda příšerně.
V krbu už koukám sto let na jedny a ty samý polena. K příležitosti začátku podzimu jsem si zatopil přímotopem, ale teď už zas netopím, páč porát někde lítám, nebo si prostě jdu sednout ven. José pořídila také šílené visací křeslo a pověsila ho na mojí oblíbenou sedací jabloň, takže když už nevim co by, jdu se pověsit. Koukám taky, že v pátek začnou vysílat Zetsuen no Tempest. Na přebalu jsou bišíci, v informacích studio Bones. Mám vysoká očekávání, protože už od jara stojí anime za houby.
Tak, jdu zase upadnout do postele a v zapomnění. Čaf zase někdy!
úterý 28. srpna 2012
Návrat Matýska
Tak nejdřív jsem o tom chtěl psát, pak mě to nějak přešlo.... A dneska mě to málem položilo.
Minule jsem měl psisko jménem Mates na jediný den. Výsledkem byl ojetej bordel na půdě, špína po celym baráku a blonďatej koberec. O mém totálním vyčerpání nemluvě. No a jak to dopadlo, když jsem měl Mácu nejen na dní několik, ale ještě ke všemu těsně před nástupem na tábor?
Mazel, hm? ... Ani ne.
No tak jsem ho vyzvedával ve čtvrtek, se toho zas až moc nedělo. Nebo tehdy jsem si myslel že se nic nedělo, ale k tomu se ještě dostanu. Cirkus začal večer, kdy pes měl spát v kuchyni a já vedle na mamky kanapi, kam ovšem pes nesměl, aby nezasvinil koberec. I seděl přede dveřma a kňučel. Zkraťme dlouhý příběh - vzal jsem pár křesel, postavil je do dveří a ustlal si na nich. Řeknu rovnou - esi se na něčom spí nepohodlněji než na kanapi, jsou to spojená křesla. Pes přestal řvát až když se ujistil, že na něj koukam přes opěradla. Pak si lehl a usnul. A eventuelně začal chrápat.
Pátek byl ve znamení utahání psa. Vzal jsem kolo, hafana a vyrazil do Kynšperka. Počasí bylo letní, cyklostezka vedla kolem řeky, takže já pomalu jel, Matýs klusal podél kola a bylo to fajn. Cestou jsme se stavovali u tety, páč chtěla přetáhnout nějaké fotky do kompa. Uvázal jsem psa na zahradě, že se jako hned vrátim, ale ten blbec vyl na celý sousedství, jak kdybysme ho tam stahovali z kůže. Tetu obměkčil jako první. Pustila ho do baráku, kde jí vymetl žrádlo pro kočku, vychlemtal vodu na kytky, a jako obvykle ojel všecko v dosahu.
Vsuvka - pro ty, co si představují, že ojetí psem je něco nemístného, myslím tím "otlapat, oslintat a dle možností rozbít nebo převrhnout."
V Kynšpu bylo vedro, voda nikde, tak jsem vzal psa ke kašně. Co se budu rozepisovat, blbec do ní po hlavě spadnul. A ještě z toho měl radost.
Na zpáteční cestě jsem byl poučen, že tohohle blonďáka už na šabinskou lávku brát nebudu, páč přechod nám vždycky zabral čtvrt hodiny. Ještě v pátek a potom v sobotu jsme jí už obcházeli. Řekou. No a v sobotu jsem ho taky vrátil. Po dvou nocích na křeslech, s barákem plným chlupů... Ne. Vnitřního psa už víckrát ne.
No a co s tím čtvrtkem a proč dneska? Od čtvrtka mi v autě - které si Matýsek zamiloval a snažil se do něj dostat tak dlouho, až mi vzadu urval SPZku, ale to odbočuju - blikala kontrolka airbagu. Dneska jsem s tim konečně byl v servisu a tam se mě ptali, esi sem vezl zvíře. Říkam jo, jednou, proč?
Dobytek mi rozžvejkal kabeláž pod sedačkou řidiče. A to jako úplně. Zrovna teď je to spravený a doufam, že to taky chvíli vydrží. Esi ne, bude Mates asi nejdražší kokr v republice, a to ani neni chovnej. Každopádně do auta už mi nesmí, ani on, ani jiný zvíře =__=
Tím končím svůj výlev, potřebuju se vyvztekat než zalezu a zdechnu. Teď moc nebloguju, páč jsem dopsal trilogii, rozdělal něco jinýho, rozehrál D&DN sám se sebou... a tak. Tož zas někdy na viděnou.
Minule jsem měl psisko jménem Mates na jediný den. Výsledkem byl ojetej bordel na půdě, špína po celym baráku a blonďatej koberec. O mém totálním vyčerpání nemluvě. No a jak to dopadlo, když jsem měl Mácu nejen na dní několik, ale ještě ke všemu těsně před nástupem na tábor?
Mazel, hm? ... Ani ne.
No tak jsem ho vyzvedával ve čtvrtek, se toho zas až moc nedělo. Nebo tehdy jsem si myslel že se nic nedělo, ale k tomu se ještě dostanu. Cirkus začal večer, kdy pes měl spát v kuchyni a já vedle na mamky kanapi, kam ovšem pes nesměl, aby nezasvinil koberec. I seděl přede dveřma a kňučel. Zkraťme dlouhý příběh - vzal jsem pár křesel, postavil je do dveří a ustlal si na nich. Řeknu rovnou - esi se na něčom spí nepohodlněji než na kanapi, jsou to spojená křesla. Pes přestal řvát až když se ujistil, že na něj koukam přes opěradla. Pak si lehl a usnul. A eventuelně začal chrápat.
Pátek byl ve znamení utahání psa. Vzal jsem kolo, hafana a vyrazil do Kynšperka. Počasí bylo letní, cyklostezka vedla kolem řeky, takže já pomalu jel, Matýs klusal podél kola a bylo to fajn. Cestou jsme se stavovali u tety, páč chtěla přetáhnout nějaké fotky do kompa. Uvázal jsem psa na zahradě, že se jako hned vrátim, ale ten blbec vyl na celý sousedství, jak kdybysme ho tam stahovali z kůže. Tetu obměkčil jako první. Pustila ho do baráku, kde jí vymetl žrádlo pro kočku, vychlemtal vodu na kytky, a jako obvykle ojel všecko v dosahu.
Vsuvka - pro ty, co si představují, že ojetí psem je něco nemístného, myslím tím "otlapat, oslintat a dle možností rozbít nebo převrhnout."
V Kynšpu bylo vedro, voda nikde, tak jsem vzal psa ke kašně. Co se budu rozepisovat, blbec do ní po hlavě spadnul. A ještě z toho měl radost.
Na zpáteční cestě jsem byl poučen, že tohohle blonďáka už na šabinskou lávku brát nebudu, páč přechod nám vždycky zabral čtvrt hodiny. Ještě v pátek a potom v sobotu jsme jí už obcházeli. Řekou. No a v sobotu jsem ho taky vrátil. Po dvou nocích na křeslech, s barákem plným chlupů... Ne. Vnitřního psa už víckrát ne.
No a co s tím čtvrtkem a proč dneska? Od čtvrtka mi v autě - které si Matýsek zamiloval a snažil se do něj dostat tak dlouho, až mi vzadu urval SPZku, ale to odbočuju - blikala kontrolka airbagu. Dneska jsem s tim konečně byl v servisu a tam se mě ptali, esi sem vezl zvíře. Říkam jo, jednou, proč?
Dobytek mi rozžvejkal kabeláž pod sedačkou řidiče. A to jako úplně. Zrovna teď je to spravený a doufam, že to taky chvíli vydrží. Esi ne, bude Mates asi nejdražší kokr v republice, a to ani neni chovnej. Každopádně do auta už mi nesmí, ani on, ani jiný zvíře =__=
Tím končím svůj výlev, potřebuju se vyvztekat než zalezu a zdechnu. Teď moc nebloguju, páč jsem dopsal trilogii, rozdělal něco jinýho, rozehrál D&DN sám se sebou... a tak. Tož zas někdy na viděnou.
pondělí 30. července 2012
Malé ranní vakuum
Noc už skončila, a to snem, který nebudu publikovat, protože tu můžou lurkovat fanynky Sherlocka z BBC.
Na pracák a po jiném byznysu razím až za nějakou hodinku, ráno je tam stejně největší nával a úřaduje se až do pěti. Ne že bych měl tedy čas až do tolika hodin. Ve tři by na mě ve Varech mělo čekat mé nové auto. Nebo bych radši měl říct první, aby bylo vše o něco jasnější?
Nu ať už je to jakkoli, octnul jsem se v čase, kdy skončily příjemnosti - spánek, čtení webkomiksů a nových článků, ještě nezačaly nepříjemnosti, a já shledávám, že nemám co na práci. Můj čerstvě dokončený cyklus povídek, "Mezi hrobem a zemí," potřebuje trošku odležet, než ho opráším, přebrousím a (možná) pustím do světa. Mám tu ve frontě pár úkolů, ale ty zase vyžadují víc času.
Takže. Hm. Teď co.
čtvrtek 10. května 2012
Slova
Ještě žiju. Hodně čtu, hodně lítam po všech čertech, mam pár brigád, moc práce, ale celou dobu pocit, že nedělám vůbec nic. Typické. Zařizuju živnost, pečuju o osobu blízkou, vedu kroužek, jsem v půlce autoškoly, přemýšlím nad doktorátem a jsem nezaměstnaný. No a čas od času napíšu na blog. Máte radost?
sobota 5. května 2012
S glosovou oblohou
Ano, ano, určitě by se někde v historii blogu našel článek kde slibuji, že zanechám glosování a budu vést spořádaný a úctyhodný život. Ale víte co? Úctyhodnější lidi než já dělají míň úctyhodné věci, které možná obsahují míň násilí (byť publikace glosability je jistým způsobem násilím páchaným na myslích určitého druhu čtenářů), ale zas neslouží k obveselení veřejnosti.
Tož... článek který níže glosuji byl doporučen jako zářný příklad skupině pro organizátory Magicu a podobných her. Plusem pro doporučujícího budiž, že varoval před šíleným pravopisem. Ale tak celkový komentář vyzněl "přečtěte si to, ať víte, co máte dělat." No, hm, po prvním odstavci jsem si byl jistý, že kdybych do klubu nalákal někoho na přesně tenhle druh článku, musel bych mu na první schůzce urvat hlavu. Pokud by to za mě neudělala naše vrátná.
A nyní bez zbytečného zdržování:
Titul: PRERELEASE - AVACYN RESTORED!!! TO BYLA ŠLEHA!!!
Zdroj: http://www.hernakentaur.nolimit.cz/
Věnování: Glosu věnuji Raptorovi, protože kdo chce kam, pomozme mu tam.
Další náš příběh vypráví o monumentální události, která u nás proběhla dne 28.4.2012 v sobotu a bylo to naše další obrovské PRERELEASE - AVACYN RESTORED!!! Do třetice všeho dobrého na tomto Innistrad bloku a tak to muselo vypadat dle toho i na Prewku!!! (Zatím jsem - kromě nadpisu - zaznamenal tři povzdechy nad gramatikou a slovosledem; jsem rád, že se zatím nesu v duchu článku.) Po 10:00 hodině nám začli vbíhat do herny po zuby ozbozejí rváči, jeděn měl v ruce sekyru, jeden meč, další zase palcát, všichni nachystaní zuřivě na další PREWKOVÝ kolotoč!!! (Je dobré vědět, že tolik hráčů Magicu vlastní zbraně; až totiž najdu původce slova PREWKO, všechny je najmu, aby se Země stala, stejně jako Innistrad, o něco lepším místem.) Vše bušily soutěživostí srdce (nerad se navážím do překlepů, ale představa ozbrojených vraždících srdcí mne nutí k úsměvu; mimochodem, až bude Return to Innistrad, doufám, že se tohle dostane na vlastní kartu), všichni jásali a řvali a slavili přichod nové sady!!! 11:00 hod. a na tento bláznivý turnaj, jehož bláznivost ovšem nemá nic proti bláznivosti reportu, hahahaha, nám přichází přesně na čas velkolepý kapitální Veterán ARNIE ŽÍDEK!!! Všichni usadit, pomodlit se před bitvou a gooooo (Go? Kam zmizel Magic?) a začneme rozbalovat nových 6 tajeným boosterů a začlo se hned ze startu sakra vydělávat! (Vzhledem k tomu, že během tohohle momentu turnaj přeskočil z času budoucího do minulého, bych se vůbec nedivil, kdyby se rozbalil Black Lotus) No jak je zvykem u nových sad to platí dvojnásob!!! Radostí zrudli a jako jeden plakal opět drsný vydělavač a borec Filip Šídelko spolu se svým dravým a útočným z vrchu nebes kámošem ze Studénky (Studénka je vrchol nebes? Musíme odkaz na tenhle článek přeposlat Vatikánu k přezkoumání.) Radimem Havránkem, kdy otevřeli u jednoho stolu dva nové Planeswalkery, modrého TransTamiyo, the Moon Sage jednou v klasické verzi a podruhé hnedka ve foilu! Výdělky nás neopouští, Magicový bůh našim borcům přeje a takto se u nás prostě stabilně vydělává a jednou vydělá ten a jednou zase onen, na každého se dostane a palby do peněženek hráčům jen padají!!!
wlkeRova osobní vsuvka: Pokud náš vesmír funguje tak, jak by měl, lze dobré karty rozbalit i na Měsíci. (Btw, Měsíc by byl mnohem příhodnější místo, kde rozbalit foilovou Tamiyo.) Pokud se otevře dost boosterů, šance, že "něco padne" se zvyšuje, a to, znova, kdekoli na světě či ve vesmíru. Pošlete na orbitální stanici 4 displeje a, kdoví, třeba se otevřou stejně dobré karty jako v Kentauru. Možná dokonce lepší! Ale hej, když je člověk jednou astronaut, asi je mu foilový planeswalker docela šumák.
wlkeRova osobní vsuvka #2: Mimochodem, účast na prevku pro to, aby člověk rozbalil co nejdražší karty, vyhrál s nimii boostery a šel domů, mi přijde přinejmenším nesportovní.
Naše herna nabízí jen poklady a o tom se mohl přesvědčit i legendární Opavák, který snad v životě nevynechal co pamatuji naše jediné Prewko a to známý ALEŠ SEIDLER - ARK4N, který otevřel raritu v podobě FOILOVÉHO TIBALTA!!! Aleš takovéto výdělky potřebuje a tak mám radost, že mu naše herna plní jeho touhy a sny!!! (Herno, buď od té lásky a splň mojí jednu touhu a sen: strč si ty trojvykřičníky do peněženky. Pro štěstí, samozřejmě.) Domů pak takový hráč, který si splní na turnaji své sny, ať jsou už jakékoliv odchází opravu vysmátý a naplněný pozitivní energií!!! Takové radosti a zážitky nabízí naše herna!!! (A, jak snad vyplynulo z vsuvky, jakákoli jiná herna a Měsíc a Pluto!!! Huráááá!!!) Prewkový vůdce nám předvedl jako vždy výbornou práci a za ní mu moc díky! Arnie Žídek!!! Pilně se věnoval hráčům a odpovídal na jejich dotazy, svým silným hlasem vysvětloval nové schoposti a novinky a pravidla nové sady!!! Respekt for You Arnie!!! He is Crazy and Thank You!!! (A dost. Release the man-eating clowns!)
Nic nechybělo, ani maličká chybička se nevloudila, celkem se sešlo nádherných 36 hráčů a bylo to naše jak je zvykem další dokonalé PRERELASE!!! Jak víme, za tohoto počtu se hraje většinou 6 kol + top 8 a jinak tomu nebylo ani na Avacynských Slavnostech!!! Z hráčů jen lilo, byl to dlouhé a nelítostné boje, toto Prewko byla další naše početní Invaze (následovaná Planeshiftem a Apokalypsou. Juch..?) a to se hráčům jen líbilo!!! I na tomto Prewku k nám zavítalo několik nováčku, kteří se většinou k Magicu díky našich paleb o kterých se dozvěděli vrací k Magicu (já se taky vracím k Magicu. Buď to, anebo je to déja-vu) a Ti čumeli jak puk, jak mi pak někteří řekli ("To sem čuměl jak puk, woe." Dovedu si to živě představit), na jaké to jsme moderní úrovní, jak srovnají herny bývalé kdysi (když za dob Odyssey hráli hladové krysy. Hele, jsem taky básník!), které navstěvovali a nebo DDM a teď nyní tu naši!!! Co se tu dělo to ještě nězažily (řekl bych něco o hromadné přeměně pohlaví, ale to je moc trapné i na mě) a mnoho z nich se k nám bude radostně vracet a už mi píši na Faacebooku, že se brzy zastaví na naše další pecka turnájky a zařadí se do naší Legie!!! Byl to Magicový TRANCE, který ještě nikdo u nás nezažil! (Ano, já zažívám úplně jiný, ale ten taky stojí za to) Takový Magic se hraje jen u nás!!! Nikde jinde! Tak emoční, zapálený a radostný a někdy je u toho taková sranda, že se smíchy za břicha popadáme a u toho i vyděláváme z těch proklatých boosterů!!!
Do tak oslavované topky se po opravdu zdlouhavém boji probojovali:
ADAM SEIDLER
ALEŠ SEIDLER
OLIVER PFLOCK
RADEK BALKO
MATĚJ KRAVČENKO
SVATOPLUK KÝVALA
IVO DIENELT
JIRKA HODEČEK
Pozastavím se nad frajerem SVATOPLUKEM, který dosáhl tímto jeden z největších výkonů u nás v herně, je to nenápadný hráč, který k nám nechodí na turnaje něják často a taky se něják extra nikdy neumístil,. Sváťa ale na Prewku dokázal, že nepatří jen mezi nenápadné hráče ale dokáže nečekaně překvapit a i něco vyhrát, protože za top 8 na Prewku jsou vždy bomba ceny! Jako vždy u nás!!! Sváťa se snažil, co bylo v jeho možnostěch i tak překvapil a v top 8 bohužel už nestačil na našeho Rakouského Olivera, který svými zkušenosti z toho, jak k nám chodí do herny 4x týdně je opravdu jasný favorit a tak nedal snaživému Svatoplukovi moc šance.
Celková top 4 a zároveń vítězová top 4 celého Prewka, protože splitli a není čemu se divit, protože vyhráli opravdu kotel boosterů, tuším, že to bylo kole 40 boosterů celkem, se složila z největších válečníků, kterými byli:
Rakouské ditě herny - OLIVER PFLOCK, ADAM A ALEŠ SEIDLOEROVI, opět tito bomba bratři zabodovali, to snad není pravda a brutálně vydělali!!! (Je velmi těžké odolat nutkání přidat zvratné zájmeno. Nerad bych ale poškodil jména nevinných, kteří jsou tímhle bahnem vláčeni) A velmi příjemný horolezec RADEK BALKO z Hranic!!! Bylo to ukrtuné a nezapomenutelné, to co se dělo nakonec, třeba Radek Balko radostí otevřel nějáké své vyhrané boostery a dopadlo to takhle a pěkně vydělal!!! Zrudl a smál se na celé kolo, jaké cenné pecky si otevřel!!! AAAARGH!!! (Poprvé za celý článek bych autora citoval.)
U toho byla opravdu výborná atmostéra a závěr Prewka patřil těmto vítězům a Ti se radovali a smáli a dohlížel na ně třeba i Tomáš Teuer- Kornout, který nedokázal z našeho takového legendárního dne odejít i když nepostupil do top 8! Musel být dál s namí! Bylo to další historické Prewko v naší herně, na konec dnevs top 4 nikdy nezapomenu, gratuluji a tleskám této čtveřici, která to nakonec rozjela a slavili své úspěchy a výdělky u nás v herně!!! A nakonec opět všem děkuju za další na jedničku zvádnuté Prewko a choďte dále, protože tam kde se to točí a vydělává a děje se něco, tam přece chodí lidi a to u nás je!!! Navíc s Avacyn sadou nás čekají opravdu už jen na draftech brutální výdělky a palby do balíčku!!! Zásluhou Vám posílám tento song a všem podávám ruku a slavím Vás!!! (Prosím ať to není nakažlivé...)
Zde reakce Iva Dienelta, který se dostal do top 8 a psal mi den po Prewku mail a byl tak nadčený (tik), že to dopadlo takhle:
Zdarec, prewko bylo masakrální, opět nejlepší! (A je to tady. Máme epidemii. Jen vykřičníkie je zatím v mírném stadiu.) Díky za super organizaci a za to, že makáš a sháníš hráče.
Ivo je náš dlouholetý a věrný hráč a nesmírně žere naší hernu a jeho život je díky ní o dost lepší a zábavnější!!! A Iva máme všichni moc rádi, je to super člověk a moc chytrý!
Reakce hráčů tak jak jde vidět mluví za slávu naší herny sama a já Vám za to děkuju, že jsme všichni tak slavní a naše legijje pochoduje do světa Magicu!!! Magic je náš život!!! A v Galerii je rekorndí počet fotek až na 6 stran z tohoto Prewka, to tu taky ještě nebylo takže i v Galerii lámeme rekordy no ROFL!!! (jsem trochu na rozpacích, co je na 6 stránkách fotek a rekordu tak vtipného. Na druhou stranu mám sám tendence padnout na podlahu a svíjet se v hysterické křeči...)
ADIOS!!!
Scooter
wlkeRův závěr: výše uvedená glosa je nepřípustně cynická a místy se naváží do věcí, do kterých by neměla. Nicméně jsou tu dvě věci, které mi jdou výrazně proti srsti: zaprvé důraz na výdělek. Jsem pevně přesvědčen, že o tomhle by Magic být prostě neměl. Beru všema deseti report o tom, co kdo hrál, a dobře, foilový planeswalker je něco, o čem se psát sluší. Ale aby celý článek byl o tom, jak drahé karty se rozbalily (přičemž zbytek je mylná informace o tom, že něco takového se může stát jen v Kentauru), to přinejmenším nepovažuji za něco, co bych si měl bezpodmínečně přečíst jako vzor marketingové strategie. I kdyby to fungovalo, nenáviděl bych pravděpodobně hráče, které bych nalákal jen na vizi výdělku.
Zadruhé skutečnost, že tahle... věc přistála na webu bez redakční úpravy. Herna je možná super Cool, ale pro mně absolutně postrádá intelektuální úroveň, který dělá z Magicu Magic pro mě.
Tož... článek který níže glosuji byl doporučen jako zářný příklad skupině pro organizátory Magicu a podobných her. Plusem pro doporučujícího budiž, že varoval před šíleným pravopisem. Ale tak celkový komentář vyzněl "přečtěte si to, ať víte, co máte dělat." No, hm, po prvním odstavci jsem si byl jistý, že kdybych do klubu nalákal někoho na přesně tenhle druh článku, musel bych mu na první schůzce urvat hlavu. Pokud by to za mě neudělala naše vrátná.
A nyní bez zbytečného zdržování:
Titul: PRERELEASE - AVACYN RESTORED!!! TO BYLA ŠLEHA!!!
Zdroj: http://www.hernakentaur.nolimit.cz/
Věnování: Glosu věnuji Raptorovi, protože kdo chce kam, pomozme mu tam.
Další náš příběh vypráví o monumentální události, která u nás proběhla dne 28.4.2012 v sobotu a bylo to naše další obrovské PRERELEASE - AVACYN RESTORED!!! Do třetice všeho dobrého na tomto Innistrad bloku a tak to muselo vypadat dle toho i na Prewku!!! (Zatím jsem - kromě nadpisu - zaznamenal tři povzdechy nad gramatikou a slovosledem; jsem rád, že se zatím nesu v duchu článku.) Po 10:00 hodině nám začli vbíhat do herny po zuby ozbozejí rváči, jeděn měl v ruce sekyru, jeden meč, další zase palcát, všichni nachystaní zuřivě na další PREWKOVÝ kolotoč!!! (Je dobré vědět, že tolik hráčů Magicu vlastní zbraně; až totiž najdu původce slova PREWKO, všechny je najmu, aby se Země stala, stejně jako Innistrad, o něco lepším místem.) Vše bušily soutěživostí srdce (nerad se navážím do překlepů, ale představa ozbrojených vraždících srdcí mne nutí k úsměvu; mimochodem, až bude Return to Innistrad, doufám, že se tohle dostane na vlastní kartu), všichni jásali a řvali a slavili přichod nové sady!!! 11:00 hod. a na tento bláznivý turnaj, jehož bláznivost ovšem nemá nic proti bláznivosti reportu, hahahaha, nám přichází přesně na čas velkolepý kapitální Veterán ARNIE ŽÍDEK!!! Všichni usadit, pomodlit se před bitvou a gooooo (Go? Kam zmizel Magic?) a začneme rozbalovat nových 6 tajeným boosterů a začlo se hned ze startu sakra vydělávat! (Vzhledem k tomu, že během tohohle momentu turnaj přeskočil z času budoucího do minulého, bych se vůbec nedivil, kdyby se rozbalil Black Lotus) No jak je zvykem u nových sad to platí dvojnásob!!! Radostí zrudli a jako jeden plakal opět drsný vydělavač a borec Filip Šídelko spolu se svým dravým a útočným z vrchu nebes kámošem ze Studénky (Studénka je vrchol nebes? Musíme odkaz na tenhle článek přeposlat Vatikánu k přezkoumání.) Radimem Havránkem, kdy otevřeli u jednoho stolu dva nové Planeswalkery, modrého TransTamiyo, the Moon Sage jednou v klasické verzi a podruhé hnedka ve foilu! Výdělky nás neopouští, Magicový bůh našim borcům přeje a takto se u nás prostě stabilně vydělává a jednou vydělá ten a jednou zase onen, na každého se dostane a palby do peněženek hráčům jen padají!!!
wlkeRova osobní vsuvka: Pokud náš vesmír funguje tak, jak by měl, lze dobré karty rozbalit i na Měsíci. (Btw, Měsíc by byl mnohem příhodnější místo, kde rozbalit foilovou Tamiyo.) Pokud se otevře dost boosterů, šance, že "něco padne" se zvyšuje, a to, znova, kdekoli na světě či ve vesmíru. Pošlete na orbitální stanici 4 displeje a, kdoví, třeba se otevřou stejně dobré karty jako v Kentauru. Možná dokonce lepší! Ale hej, když je člověk jednou astronaut, asi je mu foilový planeswalker docela šumák.
wlkeRova osobní vsuvka #2: Mimochodem, účast na prevku pro to, aby člověk rozbalil co nejdražší karty, vyhrál s nimii boostery a šel domů, mi přijde přinejmenším nesportovní.
Naše herna nabízí jen poklady a o tom se mohl přesvědčit i legendární Opavák, který snad v životě nevynechal co pamatuji naše jediné Prewko a to známý ALEŠ SEIDLER - ARK4N, který otevřel raritu v podobě FOILOVÉHO TIBALTA!!! Aleš takovéto výdělky potřebuje a tak mám radost, že mu naše herna plní jeho touhy a sny!!! (Herno, buď od té lásky a splň mojí jednu touhu a sen: strč si ty trojvykřičníky do peněženky. Pro štěstí, samozřejmě.) Domů pak takový hráč, který si splní na turnaji své sny, ať jsou už jakékoliv odchází opravu vysmátý a naplněný pozitivní energií!!! Takové radosti a zážitky nabízí naše herna!!! (A, jak snad vyplynulo z vsuvky, jakákoli jiná herna a Měsíc a Pluto!!! Huráááá!!!) Prewkový vůdce nám předvedl jako vždy výbornou práci a za ní mu moc díky! Arnie Žídek!!! Pilně se věnoval hráčům a odpovídal na jejich dotazy, svým silným hlasem vysvětloval nové schoposti a novinky a pravidla nové sady!!! Respekt for You Arnie!!! He is Crazy and Thank You!!! (A dost. Release the man-eating clowns!)
Nic nechybělo, ani maličká chybička se nevloudila, celkem se sešlo nádherných 36 hráčů a bylo to naše jak je zvykem další dokonalé PRERELASE!!! Jak víme, za tohoto počtu se hraje většinou 6 kol + top 8 a jinak tomu nebylo ani na Avacynských Slavnostech!!! Z hráčů jen lilo, byl to dlouhé a nelítostné boje, toto Prewko byla další naše početní Invaze (následovaná Planeshiftem a Apokalypsou. Juch..?) a to se hráčům jen líbilo!!! I na tomto Prewku k nám zavítalo několik nováčku, kteří se většinou k Magicu díky našich paleb o kterých se dozvěděli vrací k Magicu (já se taky vracím k Magicu. Buď to, anebo je to déja-vu) a Ti čumeli jak puk, jak mi pak někteří řekli ("To sem čuměl jak puk, woe." Dovedu si to živě představit), na jaké to jsme moderní úrovní, jak srovnají herny bývalé kdysi (když za dob Odyssey hráli hladové krysy. Hele, jsem taky básník!), které navstěvovali a nebo DDM a teď nyní tu naši!!! Co se tu dělo to ještě nězažily (řekl bych něco o hromadné přeměně pohlaví, ale to je moc trapné i na mě) a mnoho z nich se k nám bude radostně vracet a už mi píši na Faacebooku, že se brzy zastaví na naše další pecka turnájky a zařadí se do naší Legie!!! Byl to Magicový TRANCE, který ještě nikdo u nás nezažil! (Ano, já zažívám úplně jiný, ale ten taky stojí za to) Takový Magic se hraje jen u nás!!! Nikde jinde! Tak emoční, zapálený a radostný a někdy je u toho taková sranda, že se smíchy za břicha popadáme a u toho i vyděláváme z těch proklatých boosterů!!!
Do tak oslavované topky se po opravdu zdlouhavém boji probojovali:
ADAM SEIDLER
ALEŠ SEIDLER
OLIVER PFLOCK
RADEK BALKO
MATĚJ KRAVČENKO
SVATOPLUK KÝVALA
IVO DIENELT
JIRKA HODEČEK
Pozastavím se nad frajerem SVATOPLUKEM, který dosáhl tímto jeden z největších výkonů u nás v herně, je to nenápadný hráč, který k nám nechodí na turnaje něják často a taky se něják extra nikdy neumístil,. Sváťa ale na Prewku dokázal, že nepatří jen mezi nenápadné hráče ale dokáže nečekaně překvapit a i něco vyhrát, protože za top 8 na Prewku jsou vždy bomba ceny! Jako vždy u nás!!! Sváťa se snažil, co bylo v jeho možnostěch i tak překvapil a v top 8 bohužel už nestačil na našeho Rakouského Olivera, který svými zkušenosti z toho, jak k nám chodí do herny 4x týdně je opravdu jasný favorit a tak nedal snaživému Svatoplukovi moc šance.
Celková top 4 a zároveń vítězová top 4 celého Prewka, protože splitli a není čemu se divit, protože vyhráli opravdu kotel boosterů, tuším, že to bylo kole 40 boosterů celkem, se složila z největších válečníků, kterými byli:
Rakouské ditě herny - OLIVER PFLOCK, ADAM A ALEŠ SEIDLOEROVI, opět tito bomba bratři zabodovali, to snad není pravda a brutálně vydělali!!! (Je velmi těžké odolat nutkání přidat zvratné zájmeno. Nerad bych ale poškodil jména nevinných, kteří jsou tímhle bahnem vláčeni) A velmi příjemný horolezec RADEK BALKO z Hranic!!! Bylo to ukrtuné a nezapomenutelné, to co se dělo nakonec, třeba Radek Balko radostí otevřel nějáké své vyhrané boostery a dopadlo to takhle a pěkně vydělal!!! Zrudl a smál se na celé kolo, jaké cenné pecky si otevřel!!! AAAARGH!!! (Poprvé za celý článek bych autora citoval.)
U toho byla opravdu výborná atmostéra a závěr Prewka patřil těmto vítězům a Ti se radovali a smáli a dohlížel na ně třeba i Tomáš Teuer- Kornout, který nedokázal z našeho takového legendárního dne odejít i když nepostupil do top 8! Musel být dál s namí! Bylo to další historické Prewko v naší herně, na konec dnevs top 4 nikdy nezapomenu, gratuluji a tleskám této čtveřici, která to nakonec rozjela a slavili své úspěchy a výdělky u nás v herně!!! A nakonec opět všem děkuju za další na jedničku zvádnuté Prewko a choďte dále, protože tam kde se to točí a vydělává a děje se něco, tam přece chodí lidi a to u nás je!!! Navíc s Avacyn sadou nás čekají opravdu už jen na draftech brutální výdělky a palby do balíčku!!! Zásluhou Vám posílám tento song a všem podávám ruku a slavím Vás!!! (Prosím ať to není nakažlivé...)
Zde reakce Iva Dienelta, který se dostal do top 8 a psal mi den po Prewku mail a byl tak nadčený (tik), že to dopadlo takhle:
Zdarec, prewko bylo masakrální, opět nejlepší! (A je to tady. Máme epidemii. Jen vykřičníkie je zatím v mírném stadiu.) Díky za super organizaci a za to, že makáš a sháníš hráče.
Ivo je náš dlouholetý a věrný hráč a nesmírně žere naší hernu a jeho život je díky ní o dost lepší a zábavnější!!! A Iva máme všichni moc rádi, je to super člověk a moc chytrý!
Reakce hráčů tak jak jde vidět mluví za slávu naší herny sama a já Vám za to děkuju, že jsme všichni tak slavní a naše legijje pochoduje do světa Magicu!!! Magic je náš život!!! A v Galerii je rekorndí počet fotek až na 6 stran z tohoto Prewka, to tu taky ještě nebylo takže i v Galerii lámeme rekordy no ROFL!!! (jsem trochu na rozpacích, co je na 6 stránkách fotek a rekordu tak vtipného. Na druhou stranu mám sám tendence padnout na podlahu a svíjet se v hysterické křeči...)
ADIOS!!!
Scooter
wlkeRův závěr: výše uvedená glosa je nepřípustně cynická a místy se naváží do věcí, do kterých by neměla. Nicméně jsou tu dvě věci, které mi jdou výrazně proti srsti: zaprvé důraz na výdělek. Jsem pevně přesvědčen, že o tomhle by Magic být prostě neměl. Beru všema deseti report o tom, co kdo hrál, a dobře, foilový planeswalker je něco, o čem se psát sluší. Ale aby celý článek byl o tom, jak drahé karty se rozbalily (přičemž zbytek je mylná informace o tom, že něco takového se může stát jen v Kentauru), to přinejmenším nepovažuji za něco, co bych si měl bezpodmínečně přečíst jako vzor marketingové strategie. I kdyby to fungovalo, nenáviděl bych pravděpodobně hráče, které bych nalákal jen na vizi výdělku.
Zadruhé skutečnost, že tahle... věc přistála na webu bez redakční úpravy. Herna je možná super Cool, ale pro mně absolutně postrádá intelektuální úroveň, který dělá z Magicu Magic pro mě.
pondělí 26. března 2012
Kolo štěstí, že ještě žiju
Dneska jsem použil mamky kolo, abych dojel do Kynšperka nakoupit. Ukazuje se, že není kolo jako kolo. Ne že bych měl problémy s dámským rámem, který je krom zjevných rozdílů taky trochu kratší - s jednim jsem jezdil těch 5 let. Ale aargh, na kole se dá zkazit tolik dalších věcí!
Tak především sedlo. Mamka si koupila nějaký superkomfortní... v Penny Marketu. Dovedete si představit, že něco takového je vlastně volně prodejný mučící nástroj. Navíc bylo špatně upevněné a neustále se sklánělo, takže jsem po něm během jízdy sjížděl ke štangli. Dokonce minulé kolo jsem skartoval mimo jiné kvůli sedlu, které nešlo namontovat do správné výšky. Ono se to nezdá, ale když si na kole nemáte kam odložit zadek, to už ho můžete rovnou nést na zádech, a vyjde to nastejno.
Brzdy jsou další zajímavá položka. Pokud si půjčujete kolo, vyzkoušejte si brzdy! Já sebou málem švihnul už v ostrý zatáčce od zastávky k lávce, protože mě brzda divně zpomalila. Nemluvě o tom, že slabý a silný brzdy jsou oboje o tlamu, když člověk prudce zastaví... nebo by zastavil rád.
José nedá dopustit na svoje plechový blatníky, co jsou těsně u kola. Já zas nedam dopustit na svý plasťáky. Věc je ta, že čék by prostě neměl s kolem do sajrajtu, kterýmžto pádem jsou blatníky skoro přebytečné. Ono stejně jediné, se kterými jsem kdy projel slejvák relativně nezasviněn jsou ty nejnovější, které se vznáší kdesi půl metru nad zadním kolem. Bohužel to neplatí o předním blatníku, který spolehlivě svede vodu z kaluže přímo do mojí boty.
Ono se to nezdá, ale kolo co váží 13 kilo je úplně o něčem jinym než kolo co váží 15. Ta kraksna byla nejen nepohodlná, ale ještě těžká. Mohl jsem si osedlat krávu. Průšvih je, že kilo dolů je 5000 korun nahoru. Taky se ukazuje, že delší rám, byť zase o pár cenťáků, má úplně jinou stabilitu. Když už mě přestalo bavit klouzací sedlo, přeměnil jsem se na cyklomotýla. Nic moc, teda.
Tak především sedlo. Mamka si koupila nějaký superkomfortní... v Penny Marketu. Dovedete si představit, že něco takového je vlastně volně prodejný mučící nástroj. Navíc bylo špatně upevněné a neustále se sklánělo, takže jsem po něm během jízdy sjížděl ke štangli. Dokonce minulé kolo jsem skartoval mimo jiné kvůli sedlu, které nešlo namontovat do správné výšky. Ono se to nezdá, ale když si na kole nemáte kam odložit zadek, to už ho můžete rovnou nést na zádech, a vyjde to nastejno.
Brzdy jsou další zajímavá položka. Pokud si půjčujete kolo, vyzkoušejte si brzdy! Já sebou málem švihnul už v ostrý zatáčce od zastávky k lávce, protože mě brzda divně zpomalila. Nemluvě o tom, že slabý a silný brzdy jsou oboje o tlamu, když člověk prudce zastaví... nebo by zastavil rád.
José nedá dopustit na svoje plechový blatníky, co jsou těsně u kola. Já zas nedam dopustit na svý plasťáky. Věc je ta, že čék by prostě neměl s kolem do sajrajtu, kterýmžto pádem jsou blatníky skoro přebytečné. Ono stejně jediné, se kterými jsem kdy projel slejvák relativně nezasviněn jsou ty nejnovější, které se vznáší kdesi půl metru nad zadním kolem. Bohužel to neplatí o předním blatníku, který spolehlivě svede vodu z kaluže přímo do mojí boty.
Ono se to nezdá, ale kolo co váží 13 kilo je úplně o něčem jinym než kolo co váží 15. Ta kraksna byla nejen nepohodlná, ale ještě těžká. Mohl jsem si osedlat krávu. Průšvih je, že kilo dolů je 5000 korun nahoru. Taky se ukazuje, že delší rám, byť zase o pár cenťáků, má úplně jinou stabilitu. Když už mě přestalo bavit klouzací sedlo, přeměnil jsem se na cyklomotýla. Nic moc, teda.
neděle 18. března 2012
O průniku a sjednocení
Čistý matematik je vlastně šťastný člověk, protože pro něj jsou průnik a sjednocení dvě diametrálně odlišné věci (pravdivostní tabulka konjunkce je opačná té od disjunkce.) U ostatních lidí jsem toho názoru, že tyto věci jsou přesně naopak, ikdyž to je půda, na kterou se nerad pouštím, takže možné implikace tohoto výroku si domyslete sami, já jdu mluvit o něčem maličko jiném.
Bylo to už v pátek, co jsem čekal ve vestibulu sokolovského DDMka a čekal na svoje lidi z karetního & herního klubu. Byla tam ještě banda dětí, co se zcela očividně nudila a já, kdybych byl co k čemu, mohl přijít k nim a zeptat se jich, jestli si nechtějí zahrát hru. Což bych sakra měl, protože jestli brzo neseženu nějaký lidi, bude čas udělat klubu pápá.
Jenže ono to nešlo.
Nemám problém mluvit. Když už jednou mluvit začnu, je vlastně větší problém mě zastavit. A nemám problém začít, když se to ode mě očekává - pozdravím zákazníka, úředníka, osobu, a když jsme spolu v jedný místnosti dost dlouho, vždycky najdu nějakou blbost, o který můžu mluvit. Jenže když někdo nečeká, že se s ním budu bavit, tak nedokážu zahájit konverzaci, ani kdyby na tom závisel můj život. Další věc co bych mohl probrat s doktorama... Až se k nim jednoho krásného dne konečně objednám... (Stejnej problém.)
Pátek pokračoval neslavně. DDM jsem opustil kolmo, docela hladový, s jediným cílem: koupit něco k jídlu před cestou domů. Na přechodu jsem přibrzdil a přestože jsem zpoza sebe slyšel přijíždět auto, mohl jsem buď jet přes, nebo sebou někam fláknout, protože seskočit zatímco stojíte na šlapkách s jednou rukou signalizující že mínim ODBOČIT je sebevražda. Anywho, zaskřípěly brzdy, řidič mi vynadal a procházející holky smíchy div nenaskákaly do potoka. Já jen zavolal "pardon" a jel.
To je totiž taky situace, se kerou člověk nemá moc zkušeností. Pomiňme jízdu pod vlivem alkoholu a podobných svinstev, jenže ona jízda o hladu je dost podobná. Člověk myslí na něco úplně jinýho a navíc je reakční doba natažená na skřipec nedostatkem energie. Což uzavřu tím, že někteří lidé (zejména motoristé) jsou prostě hrubí. A půjdu dál.
V obchodě bylo narváno, (taky bych mohl povídat něco o frontách, ale meh), tak jsem se otočil a šel, že než bych přišel na řadu tady, budu už dávno doma. Jel jsem hodně pomalu, páč veškerá moje pozornost patřila silnici (přecejen skoronehoda člověka trochu vybudí). Což nebránilo tomu, abych domů nedojel napůl v bezvědomí.
Na cestě pod naší zahradou klečela holčina na bruslích. Nevěnoval jsem jí zas až tolik podobnosti, ale když se nějak nezvedala, nastal ve mně konflikt, jestli si jí všímat nebo ne. Nakonec, přiznám ke své hanbě, zvítězila myšlenka "když ne já, tak v týhle díře asi nikdo" a já se jí zeptal, jestli je v pořádku. Prý že ne. Odstavil jsem kolo a pomohl jí na nohy (podle svých slov měla něco s rukou, ale být to něco vážného, asi řvala víc). Nabídku že jí doprovodim domů odmítla, že prý bydlí daleko, ať jí vezmu ke kamarádce. Myslím že se trochu bála, páč zpocenej, urvanej cyklista s kruhama pod očima... Nicméně utéct dost dobře nemohla, tak jsem jí dopravil až k vyvolenému domu a tam jí nechal vlastnímu osudu :D
Neumím pronikat mezi lidi, byť jich existuje tolik, se kterýma bych se do řeči dal... Dost trapné, tož?
Bylo to už v pátek, co jsem čekal ve vestibulu sokolovského DDMka a čekal na svoje lidi z karetního & herního klubu. Byla tam ještě banda dětí, co se zcela očividně nudila a já, kdybych byl co k čemu, mohl přijít k nim a zeptat se jich, jestli si nechtějí zahrát hru. Což bych sakra měl, protože jestli brzo neseženu nějaký lidi, bude čas udělat klubu pápá.
Jenže ono to nešlo.
Nemám problém mluvit. Když už jednou mluvit začnu, je vlastně větší problém mě zastavit. A nemám problém začít, když se to ode mě očekává - pozdravím zákazníka, úředníka, osobu, a když jsme spolu v jedný místnosti dost dlouho, vždycky najdu nějakou blbost, o který můžu mluvit. Jenže když někdo nečeká, že se s ním budu bavit, tak nedokážu zahájit konverzaci, ani kdyby na tom závisel můj život. Další věc co bych mohl probrat s doktorama... Až se k nim jednoho krásného dne konečně objednám... (Stejnej problém.)
Pátek pokračoval neslavně. DDM jsem opustil kolmo, docela hladový, s jediným cílem: koupit něco k jídlu před cestou domů. Na přechodu jsem přibrzdil a přestože jsem zpoza sebe slyšel přijíždět auto, mohl jsem buď jet přes, nebo sebou někam fláknout, protože seskočit zatímco stojíte na šlapkách s jednou rukou signalizující že mínim ODBOČIT je sebevražda. Anywho, zaskřípěly brzdy, řidič mi vynadal a procházející holky smíchy div nenaskákaly do potoka. Já jen zavolal "pardon" a jel.
To je totiž taky situace, se kerou člověk nemá moc zkušeností. Pomiňme jízdu pod vlivem alkoholu a podobných svinstev, jenže ona jízda o hladu je dost podobná. Člověk myslí na něco úplně jinýho a navíc je reakční doba natažená na skřipec nedostatkem energie. Což uzavřu tím, že někteří lidé (zejména motoristé) jsou prostě hrubí. A půjdu dál.
V obchodě bylo narváno, (taky bych mohl povídat něco o frontách, ale meh), tak jsem se otočil a šel, že než bych přišel na řadu tady, budu už dávno doma. Jel jsem hodně pomalu, páč veškerá moje pozornost patřila silnici (přecejen skoronehoda člověka trochu vybudí). Což nebránilo tomu, abych domů nedojel napůl v bezvědomí.
Na cestě pod naší zahradou klečela holčina na bruslích. Nevěnoval jsem jí zas až tolik podobnosti, ale když se nějak nezvedala, nastal ve mně konflikt, jestli si jí všímat nebo ne. Nakonec, přiznám ke své hanbě, zvítězila myšlenka "když ne já, tak v týhle díře asi nikdo" a já se jí zeptal, jestli je v pořádku. Prý že ne. Odstavil jsem kolo a pomohl jí na nohy (podle svých slov měla něco s rukou, ale být to něco vážného, asi řvala víc). Nabídku že jí doprovodim domů odmítla, že prý bydlí daleko, ať jí vezmu ke kamarádce. Myslím že se trochu bála, páč zpocenej, urvanej cyklista s kruhama pod očima... Nicméně utéct dost dobře nemohla, tak jsem jí dopravil až k vyvolenému domu a tam jí nechal vlastnímu osudu :D
Neumím pronikat mezi lidi, byť jich existuje tolik, se kterýma bych se do řeči dal... Dost trapné, tož?
pátek 2. března 2012
10 minut
Mám asi tak 10 minut než nastane nejvyšší čas sundat zadek z internetu a přemístit ho směrem k autobusové zastávce, což znamená, že tentýž interval budu mít ještě na (nalezení a nasazení) oblečení a pak ještě jeden na cestu.
Takže co bych za těch 9 minut napsal, co stojí za přečtení? Tak asi jsem se tady ještě nevytahoval se svým titulem Mgr. Který skvěle vystihuje mé dva nejoblíbenější citoslovce, kterými jsou "Mwahaha" a "grrrr." Teď si to můžu psát před jméno, jupí!
In other news, za peníze co jsem dostal k promoci si dávám opravit kolo. Vypadá to, že nemůžu jezdit každý den do Soku nebo Kynšpu, aniž by to nechalo nenávratné změny na řetězu, o lankách nemluvě. Teď každou chvilku čekuju mobil, jestli je miláššek už zrevitalizován. Doufám že bude dneska, je nádherný počasí.
Hm, než jsem nakopíroval věci k tisku, došel čas. Takže zase někdy, až se budu na internetu nudit :D
Takže co bych za těch 9 minut napsal, co stojí za přečtení? Tak asi jsem se tady ještě nevytahoval se svým titulem Mgr. Který skvěle vystihuje mé dva nejoblíbenější citoslovce, kterými jsou "Mwahaha" a "grrrr." Teď si to můžu psát před jméno, jupí!
In other news, za peníze co jsem dostal k promoci si dávám opravit kolo. Vypadá to, že nemůžu jezdit každý den do Soku nebo Kynšpu, aniž by to nechalo nenávratné změny na řetězu, o lankách nemluvě. Teď každou chvilku čekuju mobil, jestli je miláššek už zrevitalizován. Doufám že bude dneska, je nádherný počasí.
Hm, než jsem nakopíroval věci k tisku, došel čas. Takže zase někdy, až se budu na internetu nudit :D
středa 15. února 2012
Tak, věci
Většinou trávím sv. Valenčnína remcáním nad tím, jak stojí život za houby. Což, bez člověka, kterého byste právě v tenhle den zasypávali (či zalévali) čokoládou, stojí. Jenže tentokrát píšu až den poté, což možná znamená, že se včera stalo něco, co mi dalo záminku neremcat?
No, záminku.
Především jsem se z pelechu vyhrabal v 10 hodin, a to ve VELMI dobré náladě. Přestože můj mozek nějak dovedl zkombinovat Divinity2, Innistrad a Šabinu do jednoho, dal mi do sna taky rychlého koně, ostrý meč a supershopnost se nepozvracet, zatimco jsem tej spektře podřezával krk. ... Jo. Sny jako tenhle nemaj' chybu.)
Po snídani se na mě vrhla spousta lidí, ale nikdo z nich mi nevyznal lásku, tak jsem je tak nějak odbyl a šel pomoct koupat babičku, což je činnost vyžadující úsilí dvou lidí a jedné (skoro) mrtvoly, a nebudu o něm mluvit, to se musí zažít (ale věřte mi, nechcete; takže nám odhlasujte eutanasii. Vážně.) Pak jsem nešel online, protože hádat se zároveň s lidma a Photoshopem je o nervy. Nicméně tady je produkt mé snahy, "Heart of Mine:"
No, záminku.
Především jsem se z pelechu vyhrabal v 10 hodin, a to ve VELMI dobré náladě. Přestože můj mozek nějak dovedl zkombinovat Divinity2, Innistrad a Šabinu do jednoho, dal mi do sna taky rychlého koně, ostrý meč a supershopnost se nepozvracet, zatimco jsem tej spektře podřezával krk. ... Jo. Sny jako tenhle nemaj' chybu.)
Po snídani se na mě vrhla spousta lidí, ale nikdo z nich mi nevyznal lásku, tak jsem je tak nějak odbyl a šel pomoct koupat babičku, což je činnost vyžadující úsilí dvou lidí a jedné (skoro) mrtvoly, a nebudu o něm mluvit, to se musí zažít (ale věřte mi, nechcete; takže nám odhlasujte eutanasii. Vážně.) Pak jsem nešel online, protože hádat se zároveň s lidma a Photoshopem je o nervy. Nicméně tady je produkt mé snahy, "Heart of Mine:"
Odpoledne jsem pak spěchal do Sokolova na Magic, měli jsme naplánovaný draft, ze kterého se stal takový malý-velký masakr, ale relativně v pohodě. Vážně jsem si připomněl důležitost umění prohrávat a především nebýt hajzl. Ne že bych v tomhle ohledu byl nějak extrémní (bylo hůř), ale... zkrátka řekněme, že je to důležité.
Večer je trochu rozplizlý, až na můj noční sprint napříč Sokolovem na autobus. Je zázrak, že žiju. Ale zase na druhou stranu - žíju. A vím že z chemičáku jde k poliklinice doběhnout za čtvrt hodiny i s kilem karet a bochníkem chleba v nepohodlných taškách.
Toť vše.
neděle 8. ledna 2012
Týden poté
V pondělí jsem si přečet, že 31. ledna státnicuju.
V úterý jsem si do práce přines knížku, že se teda jako začnu učit. Ha ha ha (ale hej, už nevim, jak se to pravidlo menovalo, ale pamatuju si obsah).
Ve středu jsem měl mít volno, ale vedoucí volala, že jí doma přijedou opravit topení, takže jsem ráno krmil babi a odpoledne byl sám v práci.
Ve čtvrtek měla José jet do Chebu, což nakonec tedy nejela, kvůli počasí. Relativně jsem se učil.
V pátek ráno José jela do Chebu a já hlídal babi. Pak jsem jel do Soku navštívit Ayenor a následně do klubu, kde jsme byli celí 3. Yaaay. Učení zůstalo doma.
V sobotu byl Magic turnaj v Chebu. 10 lidí je fajn účast, snad začnou chodit aj na kroužek. Neže ybch je víc nepotřeboval v Sokolově, ale tak... meh. Odpoledne jsem byl na učení moc utahán.
Teď bych se rád šel učit, ale zrovna vyplo topení.
Achjo.
V úterý jsem si do práce přines knížku, že se teda jako začnu učit. Ha ha ha (ale hej, už nevim, jak se to pravidlo menovalo, ale pamatuju si obsah).
Ve středu jsem měl mít volno, ale vedoucí volala, že jí doma přijedou opravit topení, takže jsem ráno krmil babi a odpoledne byl sám v práci.
Ve čtvrtek měla José jet do Chebu, což nakonec tedy nejela, kvůli počasí. Relativně jsem se učil.
V pátek ráno José jela do Chebu a já hlídal babi. Pak jsem jel do Soku navštívit Ayenor a následně do klubu, kde jsme byli celí 3. Yaaay. Učení zůstalo doma.
V sobotu byl Magic turnaj v Chebu. 10 lidí je fajn účast, snad začnou chodit aj na kroužek. Neže ybch je víc nepotřeboval v Sokolově, ale tak... meh. Odpoledne jsem byl na učení moc utahán.
Teď bych se rád šel učit, ale zrovna vyplo topení.
Achjo.
neděle 1. ledna 2012
Pár slov k novému roku
Lidi přejou u příležitosti Nového roku jiným lidem štěstí, zdraví a tak. Já to nedělám, protože tyhle věci přeju lidem - byť ne výslovně - pořád. Já vůbec nedělám spoustu věcí výslovně, a možná bych měl, ale zase já než občas najdu slova, to bysme v těch dveřích stáli hodiny a hodiny.
Loňský Silvestr si pamatuju velmi dobře, hrál jsem na kompu Solitaire a vyhrál dvě hry po sobě (Vegas bodování). Bylo to velmi symbolické, velkou část roku jsem totiž strávil v izolaci - nejdřív byla Ayuku doma a já v Budějcích, a pak jsem byl doma já a ona v Olomouci. No. A k nikomu jinýmu se tady zrovna já moc nedostanu.
Letos jsem petardy za okny zahlíd taky od monitoru, jenže tentokrát jsem vzhlédnul od hry The Bard's tale - a quest for coin and cleavage. Jestli tohle je nějaký předznamenání, tak potěš pámbu :D
Mějte se a přij'te zas :)
Loňský Silvestr si pamatuju velmi dobře, hrál jsem na kompu Solitaire a vyhrál dvě hry po sobě (Vegas bodování). Bylo to velmi symbolické, velkou část roku jsem totiž strávil v izolaci - nejdřív byla Ayuku doma a já v Budějcích, a pak jsem byl doma já a ona v Olomouci. No. A k nikomu jinýmu se tady zrovna já moc nedostanu.
Letos jsem petardy za okny zahlíd taky od monitoru, jenže tentokrát jsem vzhlédnul od hry The Bard's tale - a quest for coin and cleavage. Jestli tohle je nějaký předznamenání, tak potěš pámbu :D
Mějte se a přij'te zas :)
úterý 27. prosince 2011
pondělí 5. prosince 2011
Pohyb věcí
V pátek jsem přijel ze slavného předávání diplomky a dnes večer je můj pokoj v prakticky témž stavu, jako byl tehdy i dávno předtím, a to navzdory veškerým snahám tu uklidit. Tedy, snahám. Vůli? Myšlence?
Jediné uklízení se tu odehrálo když José přestalo bavit přeskakovat haldu bordelu, když chtěla projít od dveří k topení. Bordel je teď rozdělen do dvou hald, mezi nimiž vede cestička.
Navíc si připadám nachcípán, takže se ke kartám a věcem k D&D přidávají hrnečky a obaly od hašlerek.
A jak se mají věci nefyzického rázu? Mizerně. Sice jsem se zbavil DP, mam fajn brigádu a aspoň pro účely přihlašování turnajů jsem vykopnul klub o příčku nahoru (2/3), ale jináč doma babi ležák, mamka div ne na prášky, D&D jsem nehrál už ani nepamatuju a blonďáci se snad rozutekli po všech koutech světa (přiznejte se, kdo je varoval?) Takže tady vše při starém.
Zkrátka bordel kam oko dohlédne. Možná bych si měl zase z půdy snést tu červenou lampu?
Jediné uklízení se tu odehrálo když José přestalo bavit přeskakovat haldu bordelu, když chtěla projít od dveří k topení. Bordel je teď rozdělen do dvou hald, mezi nimiž vede cestička.
Navíc si připadám nachcípán, takže se ke kartám a věcem k D&D přidávají hrnečky a obaly od hašlerek.
A jak se mají věci nefyzického rázu? Mizerně. Sice jsem se zbavil DP, mam fajn brigádu a aspoň pro účely přihlašování turnajů jsem vykopnul klub o příčku nahoru (2/3), ale jináč doma babi ležák, mamka div ne na prášky, D&D jsem nehrál už ani nepamatuju a blonďáci se snad rozutekli po všech koutech světa (přiznejte se, kdo je varoval?) Takže tady vše při starém.
Zkrátka bordel kam oko dohlédne. Možná bych si měl zase z půdy snést tu červenou lampu?
neděle 27. listopadu 2011
Co se na fejsbuk nevejde
Hláška, kterou jakožto osoba-prakticky-veřejně-činná nemůžu dát na fejsbuk, protože bych jí třeba zase postnul do uzavřené skupiny pro organizátory Blackfire. Nebo tak nějak. Musím se ještě přesvědčit, že tohle není blog klubu Mysteria...
Takže tady je, co sem pravil dneska večer: "Zatracenej anděl nejde postavit. ... Jo aha, mu to musim strčit do (zadku)."
U jaké příležitosti? Mamka nedávno přivlekla takýho keramickýho anděla co se do něj strčí svíčka a von... no, svítí. Dneska jsem ho měl rozsvítit já, ale poté, co jsem ho několikrát neúspěšně posadil na svíčku se mi konečně podařilo zjistit, že tudy cesta nevede, že mu musím svíčku zasunout do... zadní, ehm, partie.
A teď jdu zjistit své přihlašovací údaje na baka-updates, mám chuť na nějakou podezřelou mangu.)
Takže tady je, co sem pravil dneska večer: "Zatracenej anděl nejde postavit. ... Jo aha, mu to musim strčit do (zadku)."
U jaké příležitosti? Mamka nedávno přivlekla takýho keramickýho anděla co se do něj strčí svíčka a von... no, svítí. Dneska jsem ho měl rozsvítit já, ale poté, co jsem ho několikrát neúspěšně posadil na svíčku se mi konečně podařilo zjistit, že tudy cesta nevede, že mu musím svíčku zasunout do... zadní, ehm, partie.
A teď jdu zjistit své přihlašovací údaje na baka-updates, mám chuť na nějakou podezřelou mangu.)
čtvrtek 24. listopadu 2011
Řetězáky
Tak přemýšlím... člověku přijde řetězovej e-mail typu: Pošli tento e-mail X lidem do Y (časových jednotek) a budeš na věky věků šťastný. Pokud ho nepošleš, stihne tě mor/kobylky/státnice.
A teď řekněme, že na to člověk věří.
Pošlu e-mail X+Y+1 lidem okamžitě a těším se na své štěstí. Jenže co ti lidé? Co když to nestihnou poslat dál? Člověk, který takový e-mail odešle, vlastně odsuzuje až X+Y+1 lidí k věčnému utrpení, jen za cenu vlastního pochybného štěstí!
Odesílatelé řetězáků by se měli dvojnásob stydět. Normálním lidem spamujou schránku a sobě podobné odsuzují ke strašlivým věcem, pokud prošvihnou termín. Strašný, co?
A teď řekněme, že na to člověk věří.
Pošlu e-mail X+Y+1 lidem okamžitě a těším se na své štěstí. Jenže co ti lidé? Co když to nestihnou poslat dál? Člověk, který takový e-mail odešle, vlastně odsuzuje až X+Y+1 lidí k věčnému utrpení, jen za cenu vlastního pochybného štěstí!
Odesílatelé řetězáků by se měli dvojnásob stydět. Normálním lidem spamujou schránku a sobě podobné odsuzují ke strašlivým věcem, pokud prošvihnou termín. Strašný, co?
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)