Lidi co s nima hrajou Magic se mě čas od času ptají, kolik těch balíků vlastně mam. Většinou odpovídam, že kolem 15, protože to bylo číslo, ke kterýmu jsem došel při posledním sčítání. No, ale protože nerad říkám přibližné výsledky, nedávno jsem ty decky opravdu spočítal. Mám jich 22.
Nedávno jsem testoval nejnovější dva přírůstky a napadlo mně udělat takový soukromý turnaj, abych zjistil, které balíčky jsou nejlepší. Celá věc už běží, ale nevejde se do jednoho článku, pročež budu postovat průběžně. Začnu s představením všeho toho bordelu, co mám. jen vzhledem k mizernému netu nebudu postovat odkazy na znění karet.
První zmíním decky na současný Standard:
RAF (WG) je nejnovější přírůstek, který měl být původně jen plný vlků s podporou Descendant's Path, pak se rozrostl o anděly, a nakonec jsem vyrazil Path protože mi často pohřbil na spodku knihovny zajímavé karty.
Izzet Dragonworks (UR) funguje zejména na enchantmentu Call to the Kindred, který leží nejčastěji na Slumbering Dragonovi. Může, ale taky nemusí, povolat karty typu Niv-Mizzet, Dracogenius, nebo Utvara Hellkite. Potřebuje ještě spoustu práce.
Self-Mill (UGwb) je balík, jehož účelem je semlít sebe a sešrotit oponenta. Přestože obsahuje karty jen z Innistrad bloku (dokonce jen z prvních dvou sad), je neskutečně účinný. Zabíjí většinou gigantickým Splinterfrightem, armádou z Kessig Cagebreakers, nebo paboučkama z několikerých Spider Spawning.
Undying (BG) se s Ravnicou přesunul od zahraj-tunu-věcí-s-undying-a-potom-Wratha na mix potvor s mechanikou Undying a Scavenge, protože když už na sobě ten counter z Undyingu má, proč by jich nemohl mít třeba dvacet. Ale bacha, jedny Blasphemous Act zůstaly.)
Ještě před rotací byly Standard-legal i balíčky:
Beguiler Engine (U) je trochu Iluze, trochu Wurmcoil Engine, trochu Beguiler of Wills a hodně Mimic Vat. Přestože postrádá jednotnou ideu, vede si, možná právě díky svojí nepředvidatelnosti, dost dobře.
Suicide Artist (WB) stojí na příšerách Mentor of the Meek, Puresteel Paladin a Blood Artist. První dvě se starají o proliz z malých příšer tokenů a Living Weapon equipmetnů, třetí svačí soupeře. A když to náhodou nevychází, pořád je tu Bloodline Keeper.
Infect (UG) je jeden z Allcommonů, co dovede díky své rychlosti překvapivě zatopit i normálním Modernovým balíčkům. Je tu tuna potvor s Infectem, tuna posilování a klíčový Distortion Strike. Je tomu už dlouho, co tenhle deck rotoval, ale pořád obsahuje karty jen ze dvou bloků, takže je ve Standardovém rozsahu.
No a teď Modern:
Kyselinka (UW) je čistě Modernový allcommon postavený kolem karty Reality Acid. Pokud přežije počáteční tlak, dovede překazit plány mnoha balíků.
Johannes Cabal (uB) je ... takový úlet. Magicová poklona Jonathanu Howardovi a jeho knihám o "nekromantovi jisté neproslulosti." Neznamená to ovšem, že nefunguje.
(Nearův) Šatník (UG) je další z řady úletů, i když původce názvu nezná zdaleka tolik lidí jako Cabala. Krátce řečeno, Near je v mém D&D světě bůh špatného vkusu. Překvapivě je jemu věnovaný balík docela brutální. Hlavní příšerou je, jak jinak, Near (Yavimaya Enchantress, protože ta podoba je dokonalá), další důležitou úlohu plní oblečky od různých závojů (Umbry), přes obojky (Domesticate) po tetování (Infiltrator's Magemark).
Slivovica II (UG) bohužel není tím původním WRG deckem, kterým jsem za dobrých časů útočil za 5k damage. Tahle si trochu hraje s mechanikou Fateseal (Mesmeric Sliver), obecně kontrolováním (Telekinetic) a zabíjí krz Psionic Slivera.
Sladké Sny (WB) obsahuje spoustu karet spojenou se spaním. No a pak samozřejmě taky nějaké způsoby, jak přežít a vyhrát. Obecně chcete dostat do hry Howling Mine + Underworld Dreams, lze také lehce ironické Sleeper Agent + Pillory of the Sleepless, nebo se vykašlete na rukavičky a nasadíte Sigil of the Empty Throne a zbytek se zařídí sám.
Chronomancer Ascension (UR) je variace na Pyromancer Ascension decky, zaměřená na nekonečné zacyklení Time Warp.
Šrot (WUR) je můj nejproklínanější deck (následovaný Sladkými Sny), protože když Control, tak Con-Troll. Šrot sesílá levné artefakty, účinně je recykluje, a časem oponenta udolá Niv-Mizzetem nebo nekonečností hry.
Wolf Pack (G) vzniknul jako náhodné uskupení karet na základě skromného přání "chci sežvejkat oponenta obří smečkou vlků." Jako spousta netradičních balíků slaví i tento nečekané úspěchy.
Elfové (BG), a.k.a. Sorin + Nissa fan-deck ztratili od dob Lorwynu na Standardu spoustu šťávy. Pořád umí zabít, ale chce to revizi.
Allíci (WUG) přes svojí jednoduchou strategii umí vraždit výborně. Co nepřeválcuje gigantický Umara Raptor semele Halimar Excavator & spol. Obsahuje také veselé kombo Turntimber Ranger + Xenograft.
Školní Výlet (WBG) je takovou trochu budgetovou verzí Melira Podu. Ještě s ním bude legrace.
Stompy (G), a.k.a. 3-barevný Monogreen umí rozdupat ledaskoho. Ve druhém kole umí vyhodit Boggart Ram-Gang nebo Wilt-Leaf Cavaliers, kteří všichni krásně nabuší Primalcruxe. Třešničkou na dortu je Craterhoof Behemoth.
No a nakonec balík, co už není ani tak úplně Modern:
Draci! (R) - protože Dragonspeaker Shaman nesmí chybět. Existuje málo veselejších věcí než ve 3. kole Seething Song, Shaman a Rakdos Pit Dragon (nebo Moltensteel Dragon). Následovaný v dalším Crucible of Fire. Pokud je to moje poslední karta na ruce, tím líp!
Posledními dvěma decky jsou Commandeři Tariel a Nicol Bolas, ale vzhledem k tomu, že potřebují ke hře jiná pravidla, se turnaje neúčastní.
středa 24. října 2012
pátek 12. října 2012
Vražda času
Tak jsem v Českých Budějovicích zabil dvě hoďky, abych se vyhnul výluce. Bohužel útěk z místa činu nebyl zdaleka tak hladký, jak jsem doufal. Tak především první věc, kterou se mi rodina těch dvou snažila znepříjemnit život, bylo krátké zpoždění rychlíku. To začalo na 10 minutách (spojených s otravnou prodlevou ve zobrazení nástupiště), pak spadlo na 5 a nakonec vyrostlo na 15. My, co jezdíme na trati Budějce - Plzeň víme, že i malý časík jako je čtvrthodinka dokáže člověku pěkně zatopit. Hlavně když ještě cestou přibere do party dalších 5 minut.
No zkrátka dojel jsem do Plzně a Chebák nikde.
Teď ty dvě hodiny jsem vraždil mezi druhou a čtvrtou. Odpoledne. Na rozdíl od toho předchozího osobák v 6 něco z Plzně nabere oproti rychlíku jen pár minut. Takže teď tu sedím... a mám před sebou další 2 hodiny. Myslím, že to jsou ty dvě co vstaly z hrobu a přišly mě strašit na chebské nádraží.
No zkrátka dojel jsem do Plzně a Chebák nikde.
Teď ty dvě hodiny jsem vraždil mezi druhou a čtvrtou. Odpoledne. Na rozdíl od toho předchozího osobák v 6 něco z Plzně nabere oproti rychlíku jen pár minut. Takže teď tu sedím... a mám před sebou další 2 hodiny. Myslím, že to jsou ty dvě co vstaly z hrobu a přišly mě strašit na chebské nádraží.
pondělí 1. října 2012
Proč wlkeR není zombie?
Protože jsem na blonďáky, možná?
Né, jk. Pravdou je, že vůbec nevím. Momentálně nemám ani tušení kde mi hlava stojí, natož abych ještě dokončoval slovní hříčku, kterou si pozorný čtenář laskavě domyslí sám, je docela očividná.
Mluvě o očividnosti, metanol mě minul. Za celou prohibici jsem si dal jednoho panáka ginu (s jahodovým džusem), a to z domácích zásob. Potřebil jsem se vyhrabat z šoku, co mi způsobila maminka kecáním do řízení auta. Ve kterém se lepším. Lepším se taky v hledání práce, i když jedno je dost scary výběrové řízení a druhá zatím vězí v mrtvém bodě, který lze vystihnout poslední mailovou korespondencí: "Zašlete prosím materiály.... - (wlkeR)" "Perfektní. - (Zaměstnavatel)"
Rozjel jsem magicový kroužek v Sokolově, začíná se blýskat na lepší časy. Taky zase trochu kreslím (dneska jsem dokonce obtáhnul lineart finelinerem a vybarvil ho! Panejo!), píšu, pletichařím a vůbec se věnuju všemu možnému, asi krom postování na blog. Dost převážil blog Mysterie. Jak jsem říkal, lepší časy. Potřebujou lepší propagaci.
Politika mě deptá. Všude samá Alternativa. Já už nevěřím nikomu, ani lidem, co si nafotěj na plakát oči. Když už, tak bych volil Jace a Mizzeta. Jejich plakáty bych si rád vytapetoval pokoj, ale mamku by asi kleplo. Mám tu už docela přemagicováno, posledním výdobytkem jsou ... tedy, byly magicové hodiny. Jenže se přes noc předešly o hodinu a půl a způsobily mi nemalý šok. Teď jsou u hodináře a čekají na operaci vteřinové ručky a strojku, protože tikají teda příšerně.
V krbu už koukám sto let na jedny a ty samý polena. K příležitosti začátku podzimu jsem si zatopil přímotopem, ale teď už zas netopím, páč porát někde lítám, nebo si prostě jdu sednout ven. José pořídila také šílené visací křeslo a pověsila ho na mojí oblíbenou sedací jabloň, takže když už nevim co by, jdu se pověsit. Koukám taky, že v pátek začnou vysílat Zetsuen no Tempest. Na přebalu jsou bišíci, v informacích studio Bones. Mám vysoká očekávání, protože už od jara stojí anime za houby.
Tak, jdu zase upadnout do postele a v zapomnění. Čaf zase někdy!
Né, jk. Pravdou je, že vůbec nevím. Momentálně nemám ani tušení kde mi hlava stojí, natož abych ještě dokončoval slovní hříčku, kterou si pozorný čtenář laskavě domyslí sám, je docela očividná.
Mluvě o očividnosti, metanol mě minul. Za celou prohibici jsem si dal jednoho panáka ginu (s jahodovým džusem), a to z domácích zásob. Potřebil jsem se vyhrabat z šoku, co mi způsobila maminka kecáním do řízení auta. Ve kterém se lepším. Lepším se taky v hledání práce, i když jedno je dost scary výběrové řízení a druhá zatím vězí v mrtvém bodě, který lze vystihnout poslední mailovou korespondencí: "Zašlete prosím materiály.... - (wlkeR)" "Perfektní. - (Zaměstnavatel)"
Rozjel jsem magicový kroužek v Sokolově, začíná se blýskat na lepší časy. Taky zase trochu kreslím (dneska jsem dokonce obtáhnul lineart finelinerem a vybarvil ho! Panejo!), píšu, pletichařím a vůbec se věnuju všemu možnému, asi krom postování na blog. Dost převážil blog Mysterie. Jak jsem říkal, lepší časy. Potřebujou lepší propagaci.
Politika mě deptá. Všude samá Alternativa. Já už nevěřím nikomu, ani lidem, co si nafotěj na plakát oči. Když už, tak bych volil Jace a Mizzeta. Jejich plakáty bych si rád vytapetoval pokoj, ale mamku by asi kleplo. Mám tu už docela přemagicováno, posledním výdobytkem jsou ... tedy, byly magicové hodiny. Jenže se přes noc předešly o hodinu a půl a způsobily mi nemalý šok. Teď jsou u hodináře a čekají na operaci vteřinové ručky a strojku, protože tikají teda příšerně.
V krbu už koukám sto let na jedny a ty samý polena. K příležitosti začátku podzimu jsem si zatopil přímotopem, ale teď už zas netopím, páč porát někde lítám, nebo si prostě jdu sednout ven. José pořídila také šílené visací křeslo a pověsila ho na mojí oblíbenou sedací jabloň, takže když už nevim co by, jdu se pověsit. Koukám taky, že v pátek začnou vysílat Zetsuen no Tempest. Na přebalu jsou bišíci, v informacích studio Bones. Mám vysoká očekávání, protože už od jara stojí anime za houby.
Tak, jdu zase upadnout do postele a v zapomnění. Čaf zase někdy!
úterý 28. srpna 2012
Návrat Matýska
Tak nejdřív jsem o tom chtěl psát, pak mě to nějak přešlo.... A dneska mě to málem položilo.
Minule jsem měl psisko jménem Mates na jediný den. Výsledkem byl ojetej bordel na půdě, špína po celym baráku a blonďatej koberec. O mém totálním vyčerpání nemluvě. No a jak to dopadlo, když jsem měl Mácu nejen na dní několik, ale ještě ke všemu těsně před nástupem na tábor?
Mazel, hm? ... Ani ne.
No tak jsem ho vyzvedával ve čtvrtek, se toho zas až moc nedělo. Nebo tehdy jsem si myslel že se nic nedělo, ale k tomu se ještě dostanu. Cirkus začal večer, kdy pes měl spát v kuchyni a já vedle na mamky kanapi, kam ovšem pes nesměl, aby nezasvinil koberec. I seděl přede dveřma a kňučel. Zkraťme dlouhý příběh - vzal jsem pár křesel, postavil je do dveří a ustlal si na nich. Řeknu rovnou - esi se na něčom spí nepohodlněji než na kanapi, jsou to spojená křesla. Pes přestal řvát až když se ujistil, že na něj koukam přes opěradla. Pak si lehl a usnul. A eventuelně začal chrápat.
Pátek byl ve znamení utahání psa. Vzal jsem kolo, hafana a vyrazil do Kynšperka. Počasí bylo letní, cyklostezka vedla kolem řeky, takže já pomalu jel, Matýs klusal podél kola a bylo to fajn. Cestou jsme se stavovali u tety, páč chtěla přetáhnout nějaké fotky do kompa. Uvázal jsem psa na zahradě, že se jako hned vrátim, ale ten blbec vyl na celý sousedství, jak kdybysme ho tam stahovali z kůže. Tetu obměkčil jako první. Pustila ho do baráku, kde jí vymetl žrádlo pro kočku, vychlemtal vodu na kytky, a jako obvykle ojel všecko v dosahu.
Vsuvka - pro ty, co si představují, že ojetí psem je něco nemístného, myslím tím "otlapat, oslintat a dle možností rozbít nebo převrhnout."
V Kynšpu bylo vedro, voda nikde, tak jsem vzal psa ke kašně. Co se budu rozepisovat, blbec do ní po hlavě spadnul. A ještě z toho měl radost.
Na zpáteční cestě jsem byl poučen, že tohohle blonďáka už na šabinskou lávku brát nebudu, páč přechod nám vždycky zabral čtvrt hodiny. Ještě v pátek a potom v sobotu jsme jí už obcházeli. Řekou. No a v sobotu jsem ho taky vrátil. Po dvou nocích na křeslech, s barákem plným chlupů... Ne. Vnitřního psa už víckrát ne.
No a co s tím čtvrtkem a proč dneska? Od čtvrtka mi v autě - které si Matýsek zamiloval a snažil se do něj dostat tak dlouho, až mi vzadu urval SPZku, ale to odbočuju - blikala kontrolka airbagu. Dneska jsem s tim konečně byl v servisu a tam se mě ptali, esi sem vezl zvíře. Říkam jo, jednou, proč?
Dobytek mi rozžvejkal kabeláž pod sedačkou řidiče. A to jako úplně. Zrovna teď je to spravený a doufam, že to taky chvíli vydrží. Esi ne, bude Mates asi nejdražší kokr v republice, a to ani neni chovnej. Každopádně do auta už mi nesmí, ani on, ani jiný zvíře =__=
Tím končím svůj výlev, potřebuju se vyvztekat než zalezu a zdechnu. Teď moc nebloguju, páč jsem dopsal trilogii, rozdělal něco jinýho, rozehrál D&DN sám se sebou... a tak. Tož zas někdy na viděnou.
Minule jsem měl psisko jménem Mates na jediný den. Výsledkem byl ojetej bordel na půdě, špína po celym baráku a blonďatej koberec. O mém totálním vyčerpání nemluvě. No a jak to dopadlo, když jsem měl Mácu nejen na dní několik, ale ještě ke všemu těsně před nástupem na tábor?
Mazel, hm? ... Ani ne.
No tak jsem ho vyzvedával ve čtvrtek, se toho zas až moc nedělo. Nebo tehdy jsem si myslel že se nic nedělo, ale k tomu se ještě dostanu. Cirkus začal večer, kdy pes měl spát v kuchyni a já vedle na mamky kanapi, kam ovšem pes nesměl, aby nezasvinil koberec. I seděl přede dveřma a kňučel. Zkraťme dlouhý příběh - vzal jsem pár křesel, postavil je do dveří a ustlal si na nich. Řeknu rovnou - esi se na něčom spí nepohodlněji než na kanapi, jsou to spojená křesla. Pes přestal řvát až když se ujistil, že na něj koukam přes opěradla. Pak si lehl a usnul. A eventuelně začal chrápat.
Pátek byl ve znamení utahání psa. Vzal jsem kolo, hafana a vyrazil do Kynšperka. Počasí bylo letní, cyklostezka vedla kolem řeky, takže já pomalu jel, Matýs klusal podél kola a bylo to fajn. Cestou jsme se stavovali u tety, páč chtěla přetáhnout nějaké fotky do kompa. Uvázal jsem psa na zahradě, že se jako hned vrátim, ale ten blbec vyl na celý sousedství, jak kdybysme ho tam stahovali z kůže. Tetu obměkčil jako první. Pustila ho do baráku, kde jí vymetl žrádlo pro kočku, vychlemtal vodu na kytky, a jako obvykle ojel všecko v dosahu.
Vsuvka - pro ty, co si představují, že ojetí psem je něco nemístného, myslím tím "otlapat, oslintat a dle možností rozbít nebo převrhnout."
V Kynšpu bylo vedro, voda nikde, tak jsem vzal psa ke kašně. Co se budu rozepisovat, blbec do ní po hlavě spadnul. A ještě z toho měl radost.
Na zpáteční cestě jsem byl poučen, že tohohle blonďáka už na šabinskou lávku brát nebudu, páč přechod nám vždycky zabral čtvrt hodiny. Ještě v pátek a potom v sobotu jsme jí už obcházeli. Řekou. No a v sobotu jsem ho taky vrátil. Po dvou nocích na křeslech, s barákem plným chlupů... Ne. Vnitřního psa už víckrát ne.
No a co s tím čtvrtkem a proč dneska? Od čtvrtka mi v autě - které si Matýsek zamiloval a snažil se do něj dostat tak dlouho, až mi vzadu urval SPZku, ale to odbočuju - blikala kontrolka airbagu. Dneska jsem s tim konečně byl v servisu a tam se mě ptali, esi sem vezl zvíře. Říkam jo, jednou, proč?
Dobytek mi rozžvejkal kabeláž pod sedačkou řidiče. A to jako úplně. Zrovna teď je to spravený a doufam, že to taky chvíli vydrží. Esi ne, bude Mates asi nejdražší kokr v republice, a to ani neni chovnej. Každopádně do auta už mi nesmí, ani on, ani jiný zvíře =__=
Tím končím svůj výlev, potřebuju se vyvztekat než zalezu a zdechnu. Teď moc nebloguju, páč jsem dopsal trilogii, rozdělal něco jinýho, rozehrál D&DN sám se sebou... a tak. Tož zas někdy na viděnou.
pondělí 30. července 2012
Malé ranní vakuum
Noc už skončila, a to snem, který nebudu publikovat, protože tu můžou lurkovat fanynky Sherlocka z BBC.
Na pracák a po jiném byznysu razím až za nějakou hodinku, ráno je tam stejně největší nával a úřaduje se až do pěti. Ne že bych měl tedy čas až do tolika hodin. Ve tři by na mě ve Varech mělo čekat mé nové auto. Nebo bych radši měl říct první, aby bylo vše o něco jasnější?
Nu ať už je to jakkoli, octnul jsem se v čase, kdy skončily příjemnosti - spánek, čtení webkomiksů a nových článků, ještě nezačaly nepříjemnosti, a já shledávám, že nemám co na práci. Můj čerstvě dokončený cyklus povídek, "Mezi hrobem a zemí," potřebuje trošku odležet, než ho opráším, přebrousím a (možná) pustím do světa. Mám tu ve frontě pár úkolů, ale ty zase vyžadují víc času.
Takže. Hm. Teď co.
neděle 13. května 2012
tumblR
Ode dneška přesouvám své anglické ranty na http://wlker.tumblr.com
Přeji čistější blogosféru :)
Přeji čistější blogosféru :)
čtvrtek 10. května 2012
Slova
Ještě žiju. Hodně čtu, hodně lítam po všech čertech, mam pár brigád, moc práce, ale celou dobu pocit, že nedělám vůbec nic. Typické. Zařizuju živnost, pečuju o osobu blízkou, vedu kroužek, jsem v půlce autoškoly, přemýšlím nad doktorátem a jsem nezaměstnaný. No a čas od času napíšu na blog. Máte radost?
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
