pondělí 7. května 2012

Anglická čína po šabinsku

Zvláštní, takový článek jsem poprvé chtěl napsat už před lety, když jsem poprvé stvořil své univerzální kolejní krmivo (UKK). Je v něm všechno, co zdravé tělo k životu potřebuje, od toho, co nám v obchodě tvrdí, že je maso, po životně důležitou sójovku. Pokrm jsem vyvíjel velmi dlouho v různých drobných variacích, s překvapením i bez, a ať už sedím na koleji a nadávám s jakýma prasatama bydlim, nebo doma (a přemýšlím, kdy konečně začnu uklízet), pořád patří k mým nejoblíbenějším jídlům.

Výhodou UKK je, že je finančně relativně nenáročné, a dá se (za mírně zvýšených nákladů, ovšem), připravit v jediné ešusové misce. Moje osobní preference je ovšem ešus + pánev.

Tož! Co k přípravě UKK potřebujete?

2 porce rýže (= 1 sáček nebo menší hrnek)
1 cibule (základ každého teplého jídla)
10 dkg anglické slaniny (má nejlepší poměr cena/výkon ze všech imitací masa na trhu; plus, pokud vás už sousedi na koleji fakt štvou, lidské maso prý chutná jako vepřové)
1 rajče (obstarává variaci chutí, neocenitelná věc když UKK jíte nepřetržitě delší dobu)
1/2 červené papriky (hlavní sponzor dobré chuti)
1 bílá paprika (vyjde obvykle levněji než červená a chutná v tom zajímavě)
olej, voda
koření dle chuti (sójová omáčka, paprika, kari, pepř)

Jedna z dobrých věcí na UKK je, že pokud máte k dispozici aspoň 2 nádoby na vaření/smažení, vychází čas k uvaření rýže akorát k usmažení zbytku jídla. Pokud ovšem zalejete rýži už vařící vodou (třikrát hurá rychlovarným konvicím; pokud jí na koleji nemáte, je mi vás upřímně líto).

Takže nejdřív zalejte rýži odpovídajícím množstvím vařící vody a postavte jí vařit na mírný plamen/stupeň plotýnky. Na pánev nalejte olej, rozpoutejte pod ní peklo, a postupně přidávejte, hned jak to vyndáte z obalu a nakrájíte: cibule, slanina, rajče, papriky. Pokud nemáte rádi syrovější cibuli, doporučuji mezi ní a ostatními přísadami dát trochu pauzu, aby se osmahla dozlatova, pak už k tomu nebude mít moc příležitost. Směs krátce smažte, pak přidejte sójovku, promíchejte, a nakonec zalejte malým množstvím vody. Přidejte koření dle chuti a promíchejte.

Protože jsem na koleji neměl talíře a podobné výdobytky civilizace, přidal jsem scezenou rýži do omáčky, promíchal a konzumoval. Tady ani nevadilo, když byla rýže maličko nedovařená, protože v omáčce "dojela."

Jídlo mi obvykle vystačilo na teplý oběd i večeři. Protože jsem jedl přímo z pánve, stačilo po jídle dát zbytky do kouta a překrýt prkýnkem, aby rýže co njemíň oschla, a před ohřevem na plotýnce maličko podlít vodou.

Toť snad vše. Dobrou chuť :)

2 komentáře:

  1. měh, já na vaření nemám fantazii, neumím experimentovat (a tak bych chtěla!), závidím ti. určitě to vyzkouším, až nebude na dosah papů od maminky :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Většina mých jídel se vyvinula z receptů od biologů, které jsem upravoval kvůli lenosti/nedostatku surovin/nedostatku nádobí. Jinak většinou taky vařím dle teorie "samé dobré věci."

      Vymazat