Nikoho asi nezarazí, že wlkeR čte články o D&D. O nic víc nezarážející je fakt, že většinu věcí které se dočte také hodlá vyzkoušet. No a nejhorčejší novinkou je tento článek.
Už celé měsíce připravuji a piluji epický souboj jehož základem je Encounter S3 z modulu H3: Pyramid of Shadows. V tomto souboji dobrodruzi v dobrém úmyslu probudí bezhlavé tělo popravené princezny, což je ale past a následuje masakr. Původní souboj se odehrává v místnosti, která je až na mrtvolu a čtveřici obelisků co smahnou cokoli motající se mezi nimi prázdná.
Souboj byl dělaný pro pět postav na sedmé až osmé úrovni. Já mám šest postav na sedmé úrovni, plus jedno NPCčko tamtéž. Aaa, kdo kouknul na článek už asi tuší, kam mířím, ale nechte mě ještě chvíli.
Původní design doznal mnohé změny už v první fázi plánování. Prastará příšera byla updatnuta podle nových MM3 pravidel, pročež hrozivé plošňáky asi zajistí, že družina se bude sakra muset pohybovat. Ten pohyb ale nebude jen tak.
Zatímco ani obelisky už nejsou co bývaly (a bezduše nesmaží libovolné PCčko co proběhne kolem, ta mechanika je trochu jiná, ale nechci moc spoilovat), přibylo ještě pár zvláštních terénů. Z těch jeden je přímo z D&D Essentials Rules Compendium (tuším), zatímco druhé dva byly navrženy podobně a jeden měl dokonce zároveň s negativním i pozitivní efekt.
Druhá vlna tyto terény upravila tak, že všechny mají zároveň negativní i pozitivní efekt, byť v jiném poměru. Taky záleží co člověk zrovna potřebuje. Umístění zdrojů efektu se velmi funny způsobem mění, takže bojiště by žádná dvě po sobě jdoucí kola nemělo zůstat nezměněno. Kromě jednoho.
Vrátím se k hlavní nestvůře. Protože jsem krátce před šťouráním se v tomhle souboji koukal na Wakfu, je asi pochopitelné, že jsem měl potřebu Noxovu awesomeness někam aspoň trošku zpodobnit. V rámci všech soubojů v pyramidě, které by měly být patřičně epické (či spíše paragonské) i pozdější zápletky se skvěle hodí, aby hlavní záporňák, kouzelník Karavakos, tak trochu vládl času. Jak to bude vypadat v praxi se projeví už brzy.
No a konečně můj Žolík. Žolík jménem Yin. Původní plán byl aby sloužil jako zálohovací postava - ze začátku bojovat nebude, ale pokud se něco stane, zapojí se. Toto má samozřejmě silný podklad v příběhu, ale teď mi došlo, že bych to měl vzít dál nejen z popudu článku, ale i kvůli ději.
Pochybuji, že Yinovi družina věří. On sám věří jim sotva o něco víc. Ale je sám. Zoufalý. Zvenku vypadá normálně, ale jeho chování se neřídí ničím stabilnějším než je Schrödingerova kočka... Zkrátka a dobře, tohle si užiju a pak o všem poreferuju.
Víte, chtěl jsem psát o něčem jiném, ale nějak mi to vypadlo. Takže zatím.
Žádné komentáře:
Okomentovat