úterý 11. října 2011

Rule of Cool

Vláda či pravidlo? Já bych řekl, že to druhé. Termín z divadla v poslední době prosáknul do RPG teorie tolik, že jsem se o něm dozvěděl i já. Byla z toho láska na první pohled, asi taková, jako si přečtete popis nějakého bišíka a okamžitě ho zbožňujete. A jako taková narazila na jistá... praktická úskalí.

O čem to vlastně je: dle definice jde o tendenci diváka odpustit jisté odchylky od realističnosti jestliže je něco dostatečně "husté." Do RPG se to překládá tak, že hráči/postavě by mělo projít vše co je dostatečně husté. Problém je v hladině hustoty: kdy přesně je něco dost husté? A kdy už to pomalu přechází do prattchettovského "šance je milion ku jedné, to prostě musí vyjít!"

Na tohle téma bych se dovedl vykecávat dlouho, ale teď zrovna mi jde o jiný aspekt, který má kupodivu co k dočinění s původním využitím "rule of cool" a nastavením této hladiny. Jde o seriál Wolf's Rain, který přestože nijak nerajcuje mojí zvrhlejší stránku patří k mým nejoblíbenějším anime. Pro strhující setting a děj jsem byl ochoten mu velkoryse prominout "gumídkovské" skákačky, které mě jinak u čehokoli, co mám brát vážně, drásají nervy.

A pak jsem si usmyslel, že by se to mohlo líbit i mamce. Ach, jak já se seknul. Při vší své úžasnosti nezvládla první 3 díly (takový pilot) přitáhnout její pozornost, natož jí udržet. Dobře, skousla skutečnost že je to anime, ale to skákání jí zničilo.

A teď zpátky k RPG: hrdina skočí 10 metrů a v letu usekne drakovi hlavu. Je to husté? SAKRA JO! Kdo hrál Dragon Age a netetelil se blahem nad scénama kde hrdina popravoval ogry je sám ogr (bych řekl, ale nechci urazit nikoho nad 173 cm.)

Ze zmatenosti článku jasně vidíte, jakému vnitřnímu konfliktu čelím: jak můžu jednu věc jednou nesnášet a podruhé vyzdvihovat do nebes? A to ne že bych změnil názor, já to dělám obojí najednou! Na čtenáře se s tím raději neobrátím, páč by mi ještě řekli, esi nejsem nějakej divnej (ale klidně to v komentářích řekněte, radši o sobě uslyšim nějakou pomluvu, než abych neslyšel nic; ta samota tady mi očividně leze na mozek).

Ahoj příště?

6 komentářů:

  1. Zní to jako vtipné zpestření RPGček, právě až na ten fakt, že hustota činů je sporná... Jak to vyřešit/určit/normalizovat, to opravdu nevím.

    Gumídci místo vlků ve WR mě zprvu udivili, ale pak jsem je snad ani nevnímala. Přišlo mi, že to má jakoby zdůrazňovat, že to nejsou lidi, ačkoliv tak vypadají.
    BTW když už jsem u WR - nemáš takhle náhodou čistě japonskej raw nebo naopak verzi s českými titulky (jp dubing)? nebo alespoň nevíš, kde to můžu sehnat? jsem ochotná to odměnit (na ulici náhodně vybraným) blonďákem :)

    Lidi s výškou nad 173cm jsou ogři? e_é *šipka: Nika > 173cm*

    Taky často mívám oboustranný názor v jednu chvíli na jednu věc, to je podle mě normální

    OdpovědětVymazat
  2. Ono je to husté. Ale potřebuješ mít lidi kterým věříš, že když je necháš dělat cokoli, tak ti nezbořej svět. A já se ke své hanbě musím přiznat, že jim nevěřim >.>

    Noo, mám JAP-EN Dual Audio, takže částečně ano, to co mám jde pustit čistě japonsky bez titulků.

    Jaktože jsou všichni vyšší než já ==;

    OdpovědětVymazat
  3. Jsem si totiž sehnala české externí titulky, ale furt nemůžu najít originální verzi... Buďto je tam anglickej či španějlskej (nebo je to francouzština? nevím...) dubing, nebo to už nějaké titulky má...

    Všichni né... *pohled na Montanu*

    OdpovědětVymazat
  4. Tož já tedy smahnu co mam a dodam, snad to bude nějak rozumně sesynchronizovatelný.

    OdpovědětVymazat
  5. Jak moc na to spěcháš? Buď můžu čekat, až se zas uvidíme, nebo se můžu pokusit dojet na kole až do Chodova, dokud vydrží počasí.

    OdpovědětVymazat